Téma: Digitální transformace a nové formy práce z hlediska zaměstnanců – trvalá výzva. Seminář byl financován  evropským centrem pro zaměstnanecké Otázky a podporován EU

Semináře se zúčastnilo  prezenčně 49; posluchačů, on line 4 referenti a 4 posluchači. Dále 4 tlumočníci, 3 technici a 1 host z USA. Počet zahraničních účastníků: Maďarsko 2, Německo 2, Italie 1, Rakousko 2, Albánie 2, Polsko 1,Slovensko 12 celkem 22 osob, Vystoupilo celkem 14 referentu z toho z Maďarsko 1, Německo  3, Italie 1, Polsko 1, USA 1,Sk 1, Albanie 1,  ČR 5.

Cílem semináře bylo zhodnotit, jak digitální transformace ovlivňuje evropské trhy práce s důrazem na výzvy plynoucí pro zaměstnanecké organizace.

Páteční odpolední program zahrnoval pět příspěvků, které se zabývaly danou problematikou od obecného pojetí daných změn až ke konkrétním dopadům. Program semináře uvedl a seminář zahájil předseda KAP ČR Jiří Konečný. Pan Norbert Klein, zástupce EZA Königswinter Německo pozdravil účastníky  semináře jménem EZA

Moderace pátečního programu se ujal Dr. Michal Mádr (Mendelova univerzita Brno, Křesťan a práce).

Paní docentka Lidmila Němcová (Křesťan a práce) ve svém příspěvku zdůraznila význam etických aspektů vyplývajících ze sociálního učení církve při reakci na aktuální trendy probíhající digitalizace, která kromě trhu práce má rovněž zásadní dopady na populaci v seniorském věku.

Pan profesor Lubor Lacina (Mendelova univerzita Brno, Křesťan a práce) nabídnul shrnutí toho, jak technologické změny ovlivnily vývoj na evropského trhu práce v posledních sto padesáti letech. Zároveň prostřednictvím zajímavých příkladů poukázal na ekonomické, sociální a politické důsledky těchto změn.

Pan profesor Antonín Rusek (profesor emeritus Susquehanna university) nastínil, jak digitalizace, a obzvláště rozvoj umělé inteligence, ovlivňuje vývoj ve Spojených státech se srovnáním, proč v evropském prostoru tyto podobné procesy mohou mít odlišné dopady.

Paní docentka Ľubica Černá (Nezávislé křesťanské odbory Slovenska) popsala, jak digitální transformace ovlivňuje pracovníky na Slovensku, zabývala se otázkou, jaká by měla být adekvátní reakce zaměstnaneckých organizací a politické reprezentace na tyto jevy.

Pan Alois Langer (Klub absolventů Baťovy školy práce Zlín) představil Centrum řemesel 44 působící ve Zlíně, které se snaží o vybudování moderního a praktického obuvnického centra, které by umožnilo záchranu a rozvoj zanikajícího ševcovského oboru prostřednictvím aktivní propagace mezi mládeží.

Sobotní program pokračoval dopoledním seminářem Centrum řemesel Zlín kde pan Alois Langer (Klub absolventů Baťovy školy práce Zlín) představil možnosti digitalizace, především 3D tisku při výrobě obuvi.

Odpolední program proběhl na Universitě Tomáše Bati, kde děkan fakulty ekonomiky a managementu seznámil účastníky s nově akreditovanými programy připravujícími budoucí absolventy na změny trhu práce v důsledku digitalizace, automatizace a robotizace. Docentka  Zuzana Dohnalová přednesla referát na téma Změny trhu práce v důsledku digitalizace a uplatnění absolventů VŠ. Poukázala na měnící se myšlení a hodnoty studentů VŠ z pohledu nároků na výši mzdy a pracovní dobu.

Nedělní program zahájil předseda KAP Jiří Konečný a shrnutí předchozích dvou dnů jednání provedl přítomný zástupce EZA pan Norbert Klein. Následně se moderace ujal profesor Lubor Lacina (Mendelova univerzita Brno, Křesťan a práce).

V nedělním programu se svými referáty postupně vystoupili zahraniční hosté kombinací prezentace na místě a online připojením. První referát přednesl pan András Bardócz-Tódor (Maďarsko). Ve svém příspěvku se věnoval problematice transformace školství a uvedl příklady rostoucí náročnosti učitelské profese s ohledem na proměny forem a stylu výuky v důsledku digitalizace urychlené pandemií Covid.

Druhým vystupujícím byl Dr. Aleš Chmelař, který působí jako zástupce ČR při OECD v Paříži. Ve svém příspěvku na téma Měnící se trh práce v důsledku digitalizace, AI, robotizace z pohledu OECD upozornil na profese, které budou nejvíce ohroženy v období do roku 2030 digitalizací, automatizací, resp. nástupem AI. Zdůraznil nutnost celoživotního vzdělávání jako nástroje reskillingu i upskillingu.

V dopoledním programu pak dále vystoupily se svými referáty na téma digitalizace a proměny trhu práce Aneta Szczykutowicz (Nadace Nowy Staw Polsko), Miriam Catullo (KAB Aachen), Dr. h. c. Roswitha Gottbehüt (Německo) a Marini Floriea SUATT (odbory Albánie). Ve svých příspěvcích upozorňovali na sociální aspekty proměn trhu práce a na význam celoživotního vzdělávání. Svůj referát přednesl také Mag. rer. nat. Tobias Hölbling  (Institut podpory zaměstnanosti Bolzano, Itálie), který se soustředil a ukázal posluchačům na příkladu regionu Tyrolska význam digitalizace a podpora zaměstnanosti v Itálii.

Jiří Konečný (předseda KAP) a Lubor Lacina (moderátor nedělní sekce) shrnuli na závěr nejdůležitější poznatky, které vyplynuly z přednesených referátů a diskuse účastníků semináře.

 

Závěry a doporučení

Digitalizace, automatizace a robotizace mají velký potenciál změnit strukturu trhu práce.  Zároveň vytváří nové příležitosti. Vyžaduje od pracovníků nové dovednosti a klade nároky i na politiky, včetně nároků na vzdělávací systémy a infrastrukturu. Je zásadní nezůstat pozadu z pohledu konkurenceschopnosti podniku i národní ekonomiky a zároveň postupovat inkluzivním a udržitelným způsobem.

Přidanou hodnotou semináře bylo lepší porozumění trendu a také relevantním evropským a církevním dokumentům, které účastníkům umožní v budoucnu lépe reagovat na výzvy digitalizace a lépe plánovat budoucnost. Byly zdůrazněny sociální a etické souvislosti.

Bylo identifikováno nebezpečí negativních sociálních dopadů jak na straně jednotlivce tak celé společnosti. Bude nutné najít rovnováhu mezi tlakem podniků na růst produktivity a dopady na zaměstnanost. Problémem bude i ztráta středně – vysoko příjmových zaměstnání typu právní služby nebo programátorství. Hlavní roli bude hrát stát především v politice procesu reskillingu a upskillingu.