Zpráva – Velehrad, 20.-22. září 2024 – Hnutí křesťan a práce

Seminář pořádaný v partnerství s organizací EZA

jako projekt č. 40-02-24-SE na téma

Inflace a ztráta kupní síly

Seminář byl finančně podpořen Evropskou unií.

Semináře se zúčastnilo 65 účastníků, z toho 4 tlumočníci, 1 technik. Účastnili se ho členové následujících partnerských organizací EZA – NKOS, ZKRS, KAB. Počet zahraničních účastníků: Polsko 1, Německo 1, Rakousko 1, Slovensko 15, Ukrajina 2, Česká republika 40 osob – členů KAP. Vystoupilo celkem 12 řečníků z Polska (1), Německa (1), Rakouska (1), Slovenska (1), Ukrajiny (2) a z České republiky (6).

Cílem semináře bylo zhodnotit růst blahobytu společnosti, který se odráží v dlouhodobém růstu kupní síly lidí. Evropské země dlouhodobě zažívají hospodářský rozvoj, který vedl ke zvýšení kupní síly obyvatelstva. Současná krize, jejímž průvodním jevem je nejvyšší inflace v zemích EU za mnoho let (někde dokonce za několik desetiletí), však vede k poklesu kupní síly velké části populace – týká se to zejména sociálně slabších skupin a zaměstnanců. Tento vývoj zároveň prohlubuje rozdíly v příjmech a bohatství mezi jednotlivci nebo regiony v rámci jednotlivých zemí. Kromě rozdílů v rámci jednotlivých zemí existují rozdíly i mezi zeměmi EU. Současná inflace více ovlivňuje postsocialistické ekonomiky, ať už kvůli jejich vyšší energetické závislosti na Rusku, nebo kvůli nominální konvergenci.

Přidanou hodnotou semináře bylo lepší pochopení důsledků spojených s vysokým a nepředvídatelným inflačním vývojem. Tyto poznatky lze využít k vytvoření křesťansko-sociální politiky, která umožní hájit práva pracujících, zajistit sociální smír a snížit inflační tlaky v ekonomice prostřednictvím zodpovědné fiskální politiky. Tento seminář přispěl k lepšímu pochopení zmíněných důsledků v rámci tripartitního vyjednávání a kolektivního vyjednávání.

Program:

Páteční panel zahrnoval šest příspěvků, které se dívaly na inflaci z různých úhlů pohledu. Inflace byla vnímána jako globální výzva, která prohlubuje změny ve spotřebním chování (Lidmila Němcová) a jako významná příčina přerozdělování ve společnosti s největším negativním dopadem na chudší populaci v České republice (Michal Mádr) a na Slovensku (Ľubica Černá). Fenomén inflace byl zasazen do dlouhodobého světového kontextu s vývojem životní úrovně (Richard Pospíšil) a dále bylo prezentováno, jak pozorovaný jev souvisí s transformací zdrojů bohatství a jak ovlivnil pohled na koncept užitečné práce (Marko-Bohdan Kalynyak). Příkladem z praxe byl příspěvek zaměřený na dopady inflace na sociální politiku a sociální soudržnost u společnosti, která zaměstnává zdravotně postižené občany (Olga Rosenbergerová).

Po večeři ukrajinští hosté představili své lekce z ruského vidění světa a důsledků aktuální války na Ukrajině.

Sobotní program byl postaven na dvou diskusních setkáních v Brně. První proběhlo v pobočce ČNB, kde se diskuse týkala role centrálních bank při udržování cenové stability. Druhé diskusní setkání se konalo v prostorech Augustiniánského opatství.

Nedělní panel byl věnován především inflačnímu vývoji v německé ekonomice, a to jak současným trendům (Miriam Catulo), tak německé hyperinflaci ve 20. letech 20. století (Kazimierz Falak). Oba příspěvky umožnily poukázat na podobnosti a rozdíly v příčinách a důsledcích inflace na příkladu Německa, nejzásadnější evropské ekonomiky. Oba příspěvky se zároveň zabývaly reakcí německé vlády a schopností vlády stabilizovat cenový vývoj v dané zemi. Příspěvky se také zabývaly tím, jak by vyšší míra inflace mohla vést k růstu radikálních stran prostřednictvím snížení důvěry voličů v demokratický systém, což je důležité v kontextu současného vývoje nejen ve Spolkové republice Německo. Tento panel byl doplněn o další příspěvek, který nabídl pohled katolické sociální nauky na dělbu práce v kontextu globálních výzev, včetně inflačního vývoje (Bolek Vraný, člen představenstva KAP).