Téma: Evropské volby 2024 a dále: Evropská demokracie a sociální dimenze EU v ohrožení

Hlavní téma bylo rozděleno do dvou pod-témat konference:

• Proč je v EU na vzestupu populismus a jak to souvisí s krizí průmyslové demokracie?
• Jak populismus ovlivňuje sociální politiku a jakými strategiemi mohou odbory a zákonodárci reagovat?

Necelé tři měsíce před evropskými volbami předpovídají průzkumy výrazný pokles preferencí stran takzvaného „konstitučního okruhu“ a vzestup populistických krajně pravicových frakcí. Právě v této souvislosti uspořádala EZA ve dnech 19. a 20. března 2024 v Bruselu výroční konferenci, která se věnovala zkoumání spletitého vztahu mezi populismem a sociální politikou.

Tento problém je zřejmý už delší dobu a nechat se jím stále překvapovat je naivní, poznamenal Cornelius Hirsch, vedoucí oddělení výzkumných produktů a strategie v EU Reset. Dnešní výsledky jsou ve skutečnosti vyvrcholením fenoménu, který se rozvíjí již desítky let. Podle Francesca Seghezziho, prezidenta ADAPT, není populismus ničím jiným než reakcí společnosti na širší krizi – klesající důvěru v demokracii, doprovázenou slábnoucí silou odborů, označovanou jako krize „průmyslové demokracie.“

Pochopení historických podmínek, které přispěly k vzestupu dnešních populistických hnutí, je sice klíčové, ale poznání obav, které vedou voliče pravicových populistických stran, odhaluje realizovatelné strategie. Daphne Halikiopoulou, profesorka univerzity v Yorku, mimo jiné zdůraznila, že „Hlavní, ideologičtí pravicoví voliči jsou pouze menšinou. Všichni ostatní okrajoví pravicoví voliči mají materialističtější starosti.“ A právě na tuto oblast by se měly zaměřit aktivity politiků a odborů. Jedna z dostupných pák je zřejmá: sklon volit krajně pravicové strany je nepřímo úměrný štědrosti a šíři sociálních systémů.

Pokud ekonomické a sociální strategie země dokážou přivést voliče k populistickým frakcím, mohou tato hnutí podobně ovlivňovat sociální politiku země po získání parlamentní nebo vládní moci. Thomas Miessen, který působí v belgickém odborovém svazu ACV-CSC, ilustroval tento cyklus, když poznamenal, že „v sociálních otázkách, ekonomických otázkách, migraci a financích krajně pravicové strany zastoupené v Evropském parlamentu systematicky hlasují proti zájmům svých vlastních voličů.“

Juliana Chueri z Vrije Universiteit Amsterdam uvedla, že když jsou populistické pravicové strany ve vládě, znovu objevují sociální stát a využívají ho jako nástroj k vyloučení určitých společenských skupin. „Sociální šovinismus“ spočívá v přijímání politik sociálního státu, které odměňují ty, „kteří si to zaslouží,“ přičemž vylučují ty, „kteří si to nezaslouží,“ podporují konkurenci mezi společenskými skupinami a v konečném důsledku podkopávají solidaritu.

Patrick Develtere, profesor mezinárodní spolupráce na KU Leuven, zdůraznil nutnost transparentnosti a změny: „Po léta říkáme, že globalizace by byla pro lidi dobrá (…) Řekli jsme jim, že trh vyřeší všechny jejich sociální problémy (…) Slíbili jsme jim, že dojde k efektu prosakování. Ale nakonec jsme své sliby znovu a znovu nesplnili.“ Tom Shannon, poradce Evropské konfederace odborových svazů, zdůrazňuje nutnost robustní sociální legislativy, která by čelila vzestupu krajní pravice, což rezonuje s předvolebním manifestem Evropské konfederace odborových svazů. Na závěr zdůraznil význam důsledné tvorby politik Claude Rolin, bývalý poslanec Evropského parlamentu a generální tajemník ACV-CSC: „Na jedné straně nemůžete stále mluvit o sociální politice a zároveň přijímat hospodářské a rozpočtové politiky, jako jsou nová fiskální pravidla EU, která ji na straně druhé vylučují.“

Podrobnější program konference včetně prezentací je k dispozici na stránkách EZA:

https://www.eza.org/en/spalte-1/eza-in-bruessel/bruesselkonferenzen/bruessel-konferenz-2024.