Hlavní strana   Program   Fotogalerie

Sborník ze semináře KAP Velehrad 2019

Zaměstnanost a nezaměstnanost v kontextu prognózy věkové struktury obyvatel ČR

Prof. Ing Milan Palát

Poslední demograficky kladný výsledek na území ČR se váže k roku 1945, kdy se po skončení 2. světové války naposledy narodilo více, než 200 000 dětí. Další vlnou byly tzv. Husákovy děti v 70. letech, ale to se narodilo už jen 150 000 (někdo uvádí 170 000) dětí. Další vlna v současnosti končí, ale podstatně menší periodou – loni se narodilo 120 000 dětí, takže zde evidentně chybí 80 000, abychom nevymírali, nepočítáme-li migraci.

Jaký je vývoj přirozeného přírůstku. Co je ten přirozený přírůstek? Je to rozdíl narozených a zemřelých. Vidíme, že od těch 80. let se nám stává záporným. [03_03_14] V maximální variantě do roku 2060 by to bylo prakticky na nule, ve střední (nejpravděpodobnější) -40 000 obyvatel, v minimální variantě -65 000 obyvatel.
U migračního přírůstku obyvatel

je to velmi složité, jak jej odhadovat, protože se jedná o různé, nepředpokládalné vlny. Až do roku 2010 máme údaje skutečné, pak následují pouze odhady. Maximální varianta počítá s přírůstkem kolem 90 000 obyvatel, střední 60 000 a minimální počítá u migrace s přírůstkem asi 35 000 obyvatel.
Vývoj celkového přírůstku obyvatel

to znamená stav včetně migrace, opět ve variantách maximální (+90 000), střední (+20 000) a minimální (-38 000). Opět je brána jako nejpravděpodobnější střední varianta, počítající s přírůstkem 20 000 obyvatel.
Nyní se podíváme na věkovou strukturu obyvatel ČR a její vývoj:

Jedná se o vývoj na ose X od roku 1920 s prognózou do rku 2060, opět rozděleno do tří variant. Na střední variantě vidíme? Zelené pole dole představuje obyvatele ve věku 0-19 let, modré 20-39 let, 40-59 ukazuje noční modř, červené 60-79 a nahoře bordó 80+. Vidíme zde, že trend počtu nejmladších obyvatel ubývá, podobně jako kategorie 20-39 a 40-59, ale přibývá nám počet obyvatel starších.
Na dalším grafu

vidíme podíl osob v produktivním věku: vidíme, že u skupiny 20-29letých dochází k poklesu a opět přibývá kategorie 60+. Následuje přehled vývoje dětí předškolního věku

tedy kategorií 0-2 roky a 3-5 let. Jsou zde vidět ty už zmíněné populační vlny. Následující graf ukazuje vývoj žáků základních škol

opět se zobrazením těch populačních vln. Tyto grafy jsou důležité například pro plánování chodu školství, protože známe případy, že se rušily mateřské školky kvůli nedostatku dětí a nemluvilo se o tom, že to je jen důsledek populační vlny a když dětí přibylo, otvíralo se zrušené, což ukazuje na značně nesystémový přístup.
Na grafu vývoje počtu potenciálních žáků středních škol

na střední variantě vidíme prognózu roku 2060 celkem 560 000 potenciálních žáků.
Obdobně vypadají grafy vývoje počtu potenciálních žáků vysokých škol

a prognóza střední varianty na rok 2060 je zhruba 650 000 potenciálních studentů.
Dále můžeme vidět vývoj počtu potenciálních žáků 1. ročníků

u jednotlivých typů škol resp. žáků 6letých, 11letých, 15letých, 19letých a 22letých, opět ve všech třech variantách.

Co se týká nezaměstnanosti v % v letech 2010-2018 po měsících je zřejmý pokles počtu nezaměstnaných, která byla 2010 kolem 9%, a to až na nějakých 2-2,5% v roce 2018, kterýžto proces lze sledovat na znázornění více pohledů.

Na závěr přehled nezaměstnanosti v letech 2011-2018 po jednotlivých krajích:

Konečný: Děkuji přednášejícímu za zajímavou přednášku s mnoha grafy; myslím si, že toto všechno, co jsme zde slyšeli i od jiných řečníků, potvrzuje skutečnost, že ta naše společnost vymírá, problémy se vrší a budou se vršit i nadále. Tímto otvírám diskusi.

Dubovan: Pane profesore, když jste sledoval, kolik dětí se narodilo, zaznamenal jste i to, kolik se jich nenarodilo kvůli interrupcím?

Palát: Tyto údaje jsou také známe, v této práci jsem se tímto nezabýval, ale je to problém; ta evidence není tak jednoduchá, špatně se to sleduje.

Herudek: Chci se vrátit k tématu migrace. Tím, že počet obyvatel (mám zde nějaká data z Německa) se natolik redukuje, tak přijímáme mnoho migrantů – z Rumunska, Bulharska, Srbska i jiných zemí, které se sice rozvíjejí, ale mají málo lidí v EU, tzn. například Rumunsko kvůli tomu, že z něj odchází mnoho lidí, má nakonec tak málo lidí, že tamní ekonomika redukuje podniky, protože nenachází personál k provozu a paradoxně navyšuje počet podniků v Německu. Je to téma k zamyšlení, protože abychom se zachovali práci pro ty, co u nás pracují, tak k tomu přetahujeme migranty a v jiných evropských zemích vytváříme nedostatek pracovníků. Na to musíme u migrace dost myslet. V Německu se snažíme urychlit technický vývoj tak, aby bylo potřeba méně pracovníků, neboť jsme si vědomi, že pro ostatní země tím vytváříme problémy. Domnívám se, že je nutno nad tím intenzivně uvažovat, zejména v souvislosti s redukcí počtu obyvatelstva. Prostě nesmíme k nám přitáhnout tolik jejich lidí, protože později i nám může působit potíže. Dovoluji si ještě říci, že například Rumunsko a Bulharsko a pod. zkouší zase získat lidi z Východu, ale nedosahují velkých úspěchů.

Palát: Příklad z ČR, mladí lidí jsou za lepším výdělkem, lepším živobytím a tento trend je obecně od Východu na Západ. I z naší republiky pracuje spousta mladých v Německu, v Rakousku, Anglii a dalších západních zemích. Bohužel o tom není přesná evidence, protože si trvalé bydliště nechávají v ČR, třeba i ve vesnicích, které jsou v reálu naprosto vylidněné. Žije tam jen pár starých lidí, ale v těch statistikách to není zachyceno. Ten problém je obecný. U nás zase pracuje spousta lidí ze Slovenska, Ukrajiny a dalších zemí včetně rozvojových, ale mnoho z nich u nás pracuje načerno, bez povolení, protože získat toto povolení není úplně jednoduché. Bohužel je právě evidence kolem migrace velmi nedokonalá. Jou pouze dělány průzkumy, kdy se mnoho respondentů bojí napsat pravdu, protože mají obavu, že by třeba jejich děti, pracující v zahraničí, byly nakonec poškozeny.

Jahn: Prosím o vysvětlení v těch disproporcích dožití mužů a žen; proč se ženy dožívají delšího věku.

Palát: Je to dáno tím, že kdysi dávno na Zemi lidská populace témeř vyhynula a zůstalo podle odhadů jen cca 200 mil. lidí, a to v Africe. A tato populace se ve vlnách rozmisťovala do celého světa, až jsme se rozmnožili na dnešních skoro 10 miliard. Genetikové dokonce v poslední době zjistili, že všichni máme v genech ženu, kterou nazvali Eve a proto úkazy jako rasismus jsou nesmyslné, irelevantní.
Poznámka k Číně: Všichni víme, že v Číně restriktivní politikou jednoho dítěte pod sankcemi např. ztráty zaměstnání, byly tyto děti selektovány již před narozením, takže jelikož tam je tradičněvíce ceněn novorozený chlapec, chodily ženy, čekající děvčata, na interrupce v tak masovém měřítku, že v současné době v Číně žije 25 milonů svobodných mládenců, kteří prakticky nemají šanci ženu najít. Snaží se je proto získat v zahraničí. Berou si dívky z ruského Východu, kde se proti tomu zvedá velký odpor. Mimoto začíná být v Číně i nedostatek pracovních sil, takže v řadě kantonů administrativně preferují děvčata. Jako u nás v malém měřítku, prostě ode zdi ke zdi.
K té genetice, proč se ženy dožívají delšího věku – je to skutečně dáno genetickou výbavou, že žena je schopna reprodukce v relativně nízkém věku, jsou známy případy skutečně dětských matek, které přivedly na svět zdravé děti. Toto je pro nás z hlediska morálního, etického, naprosto nevhodné. Žena je z genetického hlediska zdravotně značně odolnější a překonává zdravotní potíže snadněji, než muž. U nás se ženy tabulkově dožívají věku o 6 let vyššího, než muži, obdobně na západ od nás. V rozvojových zemích kvůli vysoké úmrtnosti při porodech ten rozdíl není takový, či dokonce bývá situace i opačná.

Konečný: V souvislosti s rovností mužů a žen naše důchodová komise, pracující při vládě, řeší jako problém rovnost výše důchodu mezi muži a ženami. Dělá se z toho velký problém, ale myslím, že když se to srovná z hlediska toho dožití, zase se o tak velkou nerovnost nejedná.

Palát: Zkusím to vysvětlit tím, že ženy berou nižší důchod, ale berou jej podstatně delší dobu, takže ta celková částka je vlastně srovnatelná.
Bylo by totiž potřeba, aby mladí lidé si začali na ten svůj důchod začali spořit co nejdříve, protože ta mezigenerační solidarita nebude stačit, což ostatně vidíme už nyní. Za čas bude důchodců dvojnásobek a pracujících naopak polovička, což za stávajících podmínek nemá reálné řešení. Je proto potřeba, aby v době, kdy mladí lidé mají dostatečný příjem, začali počítat se svým stářím.

Mlčoch: Ne že bych chtěl mít poslední slovo, ale aby to bylo konzistentní s tím, co jsem říkal já. Začínal jsem první bod, že ekonomie stojí a padá s důvěrou. A důvěra v budoucnost těch penzijních fondů se blíží nule. To řešení se nedaří nalézt, protože najděte mi soukromý penzijní fond, do kterého ten mladý bude 40-50 let vkládat peníze v naději, že mu potom něco vyplatí. – Takže tou příčinou je krize důvěry. Řešení není v soukromých penzijních fondech, ale v normálním požadavku, aby rodina měla dvě děti.

Schweiner: Položím jednoduchou otázku. Mluvil jste o tom, že dochází k tomu vylidňování venkova. Otázka je taková: Je nějaké řešení? Myslím, že jeden z problémů je ten, že mladí lidé, studující v městě, se už nevrací tam, odkud přišli na studia. Podle mého názoru je řešení takové, že by regionální politikové měli vyvíjet větší tlak na uvolňování prostředků, aby ty absolventy mohli zase získat zpět, napřiklad díky nabídce bytu nebo finanční podporu, startovací prostředky do jejich začátků. Jak to vidíte Vy?

Palát: To je dost složitá otázka. V dnešní době dobré dopravy není zase takovým problémem denní dojíždění těch mladých do center třeba i 100 kilometrů. Jsou takoví, kteří takto dojíždí a zvládají to. Je to v současné době značný problém, ale nemyslím, že to ty venkovské obce nevyřeší.