Hlavní strana   Program   Fotogalerie

Sborník ze semináře KAP Velehrad 2019

Vjolica Cane

Situace v Albánii

Dobré odpoledne všem!

Jak zde bylo řečeno, toto bude druhá část prezentace z Albánie a já jsem opravdu potěšena, že tu s vámi mohu být, podělit s s vámi o své názory, sdělit vám, jaká je v naší zemi situace a také se dovědět, jaká je situace v jiných zemích v Evropě, podělit se o znalosti z oblasti zaměstnanosti mladých lidí. Chtěla bych hovořit o situaci v Albánii, o zaměstnávání mladých lidí a o albánském pracovním trhu.

Takže: Přes úsilí o aktivní a atraktivní trh práce se v Albánii ukazuje nízká míra účasti jednotlivců na trhu práce. Pracovní síla je jen asi 50% z té věkové skupiny mezi 15 a 64 lety. Neformální trh tvoří významnou nevýhodu, což zdůrazňuje potřebu politiky na snížení nezaměstnanosti obecně. Zpráva Světové banky o trendech na trhu práce na západním Balkáně za rok 2017 ukazuje pokles aktivní populace a můžeme také pozorovat značnou mezeru mezi nabídkou a poptávkou, pokud jde o propojení mezi vzděláním a zaměstnáním. Na straně nabídky je ve většině studijních programů, zejména v oblasti podnikové administrativy a práva, nadbytek absolventů, zatímco ve studijních programech, týkajících se přírodních a exaktních věd tito studenti chybí.

Nedostatek pracovních zkušeností k tomuto problému přispívá, zaměstnavatelé často upřednostňují zkušené osoby před novými absolventy a to je důvod, proč se v tomto směru nedávno povzbuzovalo začlenění stáží studentů do věřejné správy. Na druhé straně platy, které jsou ve srovnání s úrovní vzdělání relativně nízké, jsou dalším znevýhodněním. Pracovní síla v Albánii v posledním desetiletí tvořila 63,6% aktivní pracovní síly z cca 1,3 mil osob. V roce 2015 čítala aktivní pracovní síla 2 miliony. V roce 2018 došlo k zastavení tohoto rostoucího trendu v průměru o 0,4% ročně, což pokračovalo to, co začalo v roce 2009. Zaměstnanost zaznamenala od roku 2014 nárůst o 12,6%, a to i díky strategiím pro formální ekonomiku a formální zaměstnanost a tato politika byla prováděna vládou. Současná míra je však pouze o 4,9% vyšší, než průměrná míra za posledních 18 let a ve skutečnosti je pod úrovní let 2000-2001, kdy dosáhla vrcholu, což bylo 60%.

Pokud jde o věkové skupiny, existují významné rozdíly. Průměrná hodnota pro věkovou skupinu 15-29 let je za posledních 11 let 34,4%, což je ve skutečnosti polovina této míry proti věkové skupině 30-64 let. Jejich průměrná hodnota je 65,3% – to je velký rozdíl. Míra nezaměstnanosti mladých lidí 15-29 let má klesající trend, zatímco u věkové skupiny 30-64 narůstá.

Celoodvětvové strategie by se měly zaměřit na ta odvětví, která mají vyšší poptávku po pracovním kapitálu, což by mohlo mít dopad na snížení nezaměstnanosti a na převod pracovního kapitálu ze sektorů s nízkou produktivitou, jako je například zemědělství, do produktivnějších odvětví.

Dalším aspektem je zeměpisné rozdělení. Podnikání je v Albánii soustředěno do oblasti Tirana a Dürr. Tirana je hlavní město, město Dures je jedno z největších a to má za následek dokonce nedostatek lidí v této zóně. Rozvoj průmyslových parků v prioritních zónách země, doprovázený vhodnou infrastrukturou by měl pozitivní dopad a zlepšil by poměr mezi poptávkou a nabídkou.

Řekněme, že poslední část mé zprávy je vztahu vzdělávání a zaměstnání. Co u nás pozorujeme? Vysokoškolský systém dodává vyšší počet absolventů, než je poptávka na trhu práce. Výsledkem je, jak už jsem řekla, vyšší nezaměstnanost mezi absolventy, zejména absolventy studijních programů, jako je veřejná správa, právo a podobně, ale je nedostatek absolventů, odborníků v přírodních vědách. Mnoho absolventů získá práci, která nesouvisí s jejich vzděláním. Je zapotřebí lepší spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi a zaměstnavateli. Další věcí je vyšší nárůst poptávky, který existuje u pracovních míst v oblasti informačních technologií a komunikací, finančního sektoru a pojišťovnictví, technických a inovačních odvětvích odborného vzdělávání a služeb. Tato odvětví mohou v budoucnosti vytvářet pracovní místa. Cílem strategie a politiky v tomto ohledu je snížit náklady zaměstnavatelů v souvislosti s iniciativami v oblasti zaměstnanosti.

Další věcí je nedostatek pracovních míst pro nové absolventy a to je klíčové téma. Velký počet absolventů musí několikrát změnit práci nebo dokonce zůstat dlouhou dobu nezaměstnaní, dokud nezískají zaměstnání, které souvisí s jejich vzděláním. Úřady práce a zaměstnanosti v okresech nedělají dost na to, aby tento problém řešily. Většina absolventů se při hledání zaměstnání spoléhá na osobní nebo rodinné vztahy a to brání spravedlnosti v soutěži na trhu práce, podporuje to klientelismus a nepotismus.

Nedostatek pracovních zkušeností je pro nové absolventy nevýhodou, protože je pravděpodobné, že oni během studia nezískali žádné zkušenosti. Nové iniciativy nejsou příliš úspěšné vzhledem k soukromému sektoru, který se na tom podílí. Vážným problémem je rozdíl, nerovnost mezi vzděláním a platy. Noví absolventi často začínají s nízkými platy. Ti, kterým se podaří získat zaměstnání, související s jejich profesí a specializací, mají vyšší příjem a také vyšší produktivitu.

Posledním bodem, který jsem chtěla zmínit, je platová diskriminace na základě pohlaví. Téměř ve všech odvětvích jsou muži placeni lépe, než ženy. K řešení tohoto problému potřebujeme vytvořit a zavést strategie politiky, protože ta realita je stále taková.

Děkuji vám.