Hlavní strana   Program   Fotogalerie

Sborník ze semináře KAP Velehrad 2019

Doc. Ing. Jan Hrabě




Doc. Ing. Jan Hrabě

Příprava mladých lidí do pracovního procesu z pohledu pedagoga

Úvod

Příprava mladých lidí na svět práce je tématem, který přitahuje pozornost řady subjektů. Podoba pracovního trhu se mění v reakcích na turbulentní změny ve společnosti. Objevují se nové fenomény (např. pracovní mobilita, práce z domova apod.), roste nejistota, rostou nároky na kvalifikaci pracovníků. Na změny ve společnosti musí reagovat i ty subjekty, které mladým (i těm starším) lidem pomáhají uplatnit se na trhu práce.

Práce se považuje za přirozenou činnost člověka, která je stará jako lidstvo samo. Pokládá se tedy za samozřejmé, že lidé pracují; nepřirozené je, pokud lidé vykonávají práci nedobrovolně a pod nátlakem. Zdrojem tzv. vnitřní motivace k práci jsou pak především zájmy a potřeby člověka (potřeba učit se, potřeba sociálních kontaktů, potřeba uznání, potřeba seberealizace apod.). Pokud má člověk svou práci rád, přináší mu radost a baví ho, je patrně ve svém životě spokojenější. Proto je téma volby a přípravy na povolání důležité a právem se stává středem pozornosti rodičů i učitelů.

Práce a celoživotní vzdělávání
Přesvědčení, že mládí je dobou pro přípravu na profesi a dospělost je jen prostorem pro výkon zaměstnání, je již dávno překonáno. Stále více pozornosti se věnuje problematice celoživotního učení. Vstup do zaměstnání tedy neznamená konec učebních aktivit, naopak, vytváří se zde prostor pro zkušenostní učení, učení se v praxi samotné a nakonec i pro řadu jiných druhů učení. Kvalifikační požadavky na trhu práce se neustále mění. Lidé často pracují v oborech, které nebyly v souladu s jejich počátečním vzděláváním. Proměny poptávky na trhu práce, pracovní mobilita a rostoucí nezaměstnanost vyvolávají tlak na větší flexibilitu a širší kvalifikaci pracovní síly. Na druhé straně vývoj progresivních technologií v některých nových oborech vyžaduje úzkou specializaci pracovníků pro náročné práce. Je proto nezbytné vnímat vzdělávání v celoživotní perspektivě. (Strádal et al., 2007). Vzdělávání se již netýká jen přípravy na konkrétní profesi, ale mívá řadu dalších cílů a témat. Koncept celoživotního učení (Lifelong learning) se týká všech lidí, včetně dospělých a seniorů. Zahrnuje počáteční vzdělávání, další vzdělávání, vzdělávání ve firmách, v učilištích, pracovní semináře, distanční vzdělávání, večerní školy, sebevzdělávání apod. Zahrnuje také jazykové kurzy, management, umělecké kurzy apod. Stále více podpory získávají aktivity podporující celoživotní učení, které jsou zaměřeny na rizikové skupiny osob (matky po mateřské dovolené, nezaměstnané, národnostní menšiny a přistěhovalce, zdravotně handicapované občany, seniory apod.). Pro obtížně zaměstnatelné skupiny včetně těch, kteří „předčasně opustili školu“ (Early school leavers), jsou určeny tzv. rekvalifikační kurzy, které pomáhají lidem zvýšit si kvalifikaci a stát se tak lépe uplatnitelnými na trhu práce. Před vstupem do světa práce by studenti měli dobře znát nejen školský systém dané země a nabídku středních, vysokých a jiných škol, ale také možnosti celoživotního vzdělávání, zvl. v regionu, ve kterém žijí. Měly by znát možnosti „prostupnosti“ jednotlivých škol a jejich návaznosti a také možnosti studia a praxe v zahraničí (viz také kapitola o mezinárodních programech tohoto textu).

Důsledky globalizace na pracovní trh a vzdělávání
Vývoj ve smyslu globalizace lze charakterizovat řadou pozitivních prvků ve školství, z nichž mezi nejvýznamnější patří např. obnovení akademických svobod a vytvoření autonomie vysokých škol, větší odpovědnost studenta za výběr studijního oboru, možnosti zahraničních kontaktů studentů i učitelů vysokých a středních škol, implementace kreditového systému studia, který umožňuje přestupy studentů mezi různými evropskými školami. Zároveň se však evropské školství potýká s relativně nízkým zájmem o studium technických oborů, chaotická je transformace středoškolského i vysokoškolského vzdělávání, bývalé východní země se neustále potýkají s nedostatečnou jazykovou vybaveností studentů (absolventů) tak, aby se tito mohli úspěšněji uplatňovat na světovém trhu práce. Stále existuje řada školských institucí, které nedokáží adekvátně využívat možnosti evropských programů spolupráce a rozvoje. O transformaci v evropském školství ve směru propojení evropského vzdělávání se zasloužila především tzv. Boloňská deklarace (červen 1999), která rozpracovává myšlenky Sorbonské deklarace (květen 1998, šlo o harmonizaci výstavby Evropského systému vysokého školství) a jako hlavní cíl si klade zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti evropského systému vysokoškolského vzdělávání a dosažení jeho světové přitažlivosti. Propojení školských systémů, které usnadňuje studium (i vykonání praxe) v zahraničí, má významný dopad i na evropský trh práce a příznivě působí na mobilitu pracovních sil skrze Evropu. Zatím se však takto neděje zcela bez omezení a evropská pracovní mobilita se řídí zejména poptávkou (např. po vysoce specializovaných profesích nebo naopak nekvalifikovaných pracovnících ochotných pracovat v nepříznivých podmínkách za nízkou mzdu) a politikou dané země. Přirozeně se tedy zvyšuje poptávka po mobilitě pracovníků. Větší mobilita pracovních sil, v rámci různých zaměstnání (mobilita pracovních míst) i v rámci jedné či více zemí (zeměpisná mobilita), přispívají k ekonomickému a sociálnímu pokroku, vysoké míře zaměstnanosti a k vyrovnanému a trvale udržitelnému rozvoji. Zároveň napomáhají evropské ekonomice, zaměstnavatelům i pracovním silám, aby se plynuleji a účinněji přizpůsobili měnící se situaci, a poskytují stimul pro změnu v konkurenceschopné světové ekonomice. Vyšší stupeň mobility mezi členskými státy navíc upevní užší politickou integraci v rámci EU. Nadnárodní společnosti působící v řadě zemí (zejména bývalého východního bloku) požadují specifické dovednosti a znalosti pracovníků a spoléhají v tomto ohledu na nové absolventy škol. Středním a vysokým školám nezbývá než změněnou poptávku reflektovat, analyzovat ji a reagovat na ni změnami v nabídce studijních programů a jejich obsahů. Řešením je také využívání možností praxí studentů-absolventů v zahraničí.

Aktuální problémy trhu práce
K rizikovým skupinám ohroženým nezaměstnaností patří zejména absolventi škol, ženy s malými dětmi (nezaměstnanost u žen je obecně nepatrně vyšší než u mužů), některé národnostní menšiny a lidé zdravotně handicapovaní. Absolventi škol a zejména tzv. čerství absolventi jsou v mnohých zemích jednou z nejohroženějších skupin na trhu práce. V pracovní legislativě jednotlivých zemích se obvykle setkáme s definicí absolventa – jde o mladé lidi asi do dvou let po ukončení studia. Jednotlivé evropské země sledují míru nezaměstnanosti absolventů např. konkrétního druhu přípravy (kategorie vzdělání). Hodnota míry nezaměstnanosti absolventů vyjadřuje, kolik procent absolventů sledované množiny zůstane bez zaměstnání. Pro kariérové poradce je důležité znát nejen míru nezaměstnanosti absolventů podle příslušných oborů v regionu, užitečné jsou také údaje o uplatnění absolventů v dlouhodobějším pohledu, které jsou odhadovány v souvislosti s perspektivou vývoje struktury pracovních sil v regionu. Míra nezaměstnanosti absolventů v České republice o něco více než dvojnásobně převyšuje obecnou míru nezaměstnanosti ekonomicky aktivních obyvatel. Tento stav na trhu práce je ve světě běžný, neboť absolventi škol jsou znevýhodněni nedostatkem praktických zkušeností. Při hledání pracovního místa však mohou konkurovat jinými přednostmi – zejména aktuálními odbornými znalostmi, znalostí cizích jazyků, počítačovými dovednostmi nebo větší profesní flexibilitou a obvykle i velkou výkonností. Důležitou složkou přípravy žáků na svět práce je tedy i získání dovednosti sebeprezentace, rozvoj schopnosti sebereflexe a podpora motivace ke zvyšování kvalifikace a absolvování praktických stáží ve firmách. Absolventi škol mají problémy s uplatněním zhruba do 25 let, po této věkové hranici se jejich situace obvykle výrazně zlepší a ustálí.

Krize technického vzdělávání a řemesel
Praktické vzdělávání technického charakteru na různých stupních škol je, zdá se, dobrou volbou pro nastupující generace, a to zvláště (ale nejen) pro ty žáky, kteří jsou v nějakém ohledu rizikoví z hlediska budoucího uplatnění na trhu práce. Absolventi humanitních a sociálních studií mají totiž ve velké konkurenci podstatně menší šance. Nezaměstnanost absolventů technických oborů je spíše relativní – pracovních míst technického charakteru je dostatek, avšak obvykle méně příjemné pracovní prostředí nemotivuje technicky vzdělané osoby k práci a mnohdy pak (zejména absolventi) rozšiřují řady nezaměstnaných Obory se sociálním a humanitním zaměřením jsou z hlediska studijních nároků tradičně považovány za „jednodušší“. Problémem bývá „dostat se na školu“ se zmíněným zaměřením (alespoň v podmínkách České republiky), její úspěšné absolvování však již obvykle nečiní většině studentů problémy. Podpora adekvátního studijního/profesního zaměření žáka je mj. i komplexním pedagogickým procesem, výsledkem spolupráce učitelů a všech poradenských pracovníků školy. Již i základní školy musí zvažovat realitu pracovního trhu, možnosti a příležitosti, které poskytuje společenský a ekonomický kontext, ve kterém škola funguje. Zdá se, že společenská realita volá po renesanci „technické výchovy“ žáků od nejmladšího věku. Zbavit děti strachu z matematiky a fyziky a podpořit u nich obdiv k řemeslům a kouzlu techniky je soudobou výzvou pro základní školy. Právě technické zaměření dává více příležitostí i znevýhodněným jedincům obstát v konkurenci na trhu práce a snáze se tak integrovat do společnosti.

Aktivity školy (UTB ve Zlíně) v přípravě mladých lidí na profesi
Pro absolventy a studenty UTB bylo v dubnu 2012 otevřeno Job Centrum, které svojí činností navazuje a na poradenské služby doposud poskytované a rozšiřujeme je o bezplatné kariérní poradenství. Job Centrum UTB je kariérní a poradenské centrum Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Nabízí firmám řadu služeb, které je zviditelní na půdě univerzity, usnadní proces získávání nových uchazečů o zaměstnání prostřednictvím osobních setkání se studenty a absolventy UTB, nabízí cílenou inzerci pracovních míst. V roce 2018 proběhlo dotazníkové šetření Absolvent 2018, kterého se za UTB aktivně zúčastnilo 1206 absolventů z let 2013–2017. Tato data sloužila UTB ke zpětné vazbě a byla podnětem ke zlepšení pedagogických a dalších aktivit na UTB. Organizuje Pracovní stáže -  krátkodobou pracovní činnost studentů VŠ v přijímací organizaci (podniku), jejímž účelem je poskytnout stážistům možnost získat praktické dovednosti, pracovní návyky, možnost uplatnit své znalosti v praxi a zlepšit své vyhlídky na budoucí zaměstnání. Cílem stáže není na rozdíl od brigády finanční zisk, ale získání odborných znalostí a dovedností. Někteří stážisté se po skončení stáže stávají zaměstnanci organizace, která jim stáž umožnila. Pracovní stáže mohou být součástí studijních programů jednotlivých fakult. UTB intenzivně spolupracuje s firmami, organizacemi veřejné správy, s neziskovými organizacemi i živnostníky. Prostřednictvím svých vědecko-výzkumných pracovišt´ nabízí univerzita realizaci smluvního výzkumu podle požadavků firem, řešení společných výzkumných projektů, odborné konzultace i transfer technologií do praxe V průběhu akademického roku je v databázi JC standardně registrováno tři sta studentů a absolventů UTB. Job Centrum také spolupracuje se zaměstnavateli ze Zlínského kraje a celé České republiky. Firem, které systémově spolupracují v oblasti uplatnitelnosti absolventů UTB je více než 160 a jejich počet stále roste. Job centrum nabízí studentům i absolventům UTB tyto služby: 1. poradenství v oblasti profesního směřování 2. poradenství v oblasti personalistiky 3. pomoc při sestavování životopisů a motivačních dopisů 4. pomoc při samotném výběru zaměstnání 5. dokonalý přehled zdrojů s nabídkami zaměstnání 6. individuální pomoc při vyhledávání vhodných zaměstnavatelů 7. servis pro firmy s konkrétními požadavky na absolventa 8. pomoc při kontaktování potenciálních zaměstnavatelů i head-huntingových firem - přípravy na vstupní pohovor   9. dále pracovník Job centra doporučuje v adekvátních případech i diagnostická vyšetření, která budou realizována v rámci Akademické poradny  10. absolventské stáže, praxe a pomoc při zprostředkování vedení BP a DP prací

Zaměstnanost a zaměstnatelnost absolventů
Při analýze zaměstnanosti absolventů se vychází z podkladů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) kdy pro potřeby statistického sledování je používána definice absolventa (dle MPSV) jako uchazeče o zaměstnání evidovaného na úřadu práce podle místa jeho trvalého bydliště k určitému datu (uchazeči o práci registrovaní na úřadu práce ke dni 30. 4. a ke dni 30. 9.), u kterého doba od úspěšného ukončení studia nepřekročila 2 roky. Podíl nezaměstnaných osob se používá pro srovnávání zaměstnatelnosti absolventů jednotlivých vysokých škol a fakult napříč celou ČR. V roce 2018 dosáhla hodnoty 1,1 % u absolventů bakalářských studijních programů, 1,7 % u absolventů navazujících magisterských studijních programů a 0 % u absolventů doktorského studia.

Spoluprace se zaměstnavateli Job centrum ve spolupráci se studenty zorganizovalo podzimní Veletrh pracovních příležitostí – Businessday 2018 v budovách rektorátu a Kongresového centra Zlín. Veletrhu se zúčastnilo rekordních 72 vystavovatelůa akci navštívilo přes 1750 studentů/absolventů UTB. V rámci veletrhu byl přichystán pro studenty bohatý doprovodný program v podobě konzultace životopisu s profesionálními personalisty, testování úrovně angličtiny či talkshow s úspěšnými absolventy jednotlivých fakult. Největší zájem byl o absolventy technických oborů, kterým jsou dnes firmy ochotné nabídnout velmi nadstandardní podmínky. Společně s personalisty ze spolupracujících podniků pořádalo Job centrum různé aktivity pro lepší připravenost studentů na vstup do praxe, jako např. „Výběrové řízení nanečisto“, kurzy anglického jazyka pro studenty technických oborů, odborné workshopy a přednášky, spoluorganizovalo exkurze do spolupracujících podniků či zajišťovalo návštěvy zástupců firem ve výuce s hlavním cílem pomoci zlepšit propojení studia s praxí. Další veletrh pracovních příležitostí byl zorganizován i studentskou organizací IAESTE UTB Zlín, zúčastnilo se jej celkem 34 vystavovatelů. UTB navázala v roce 2018 nově spolupráci se 14 firmami v ČR. Zaměstnavatelé s využitím portálu www.jobcentrum.utb.cz nabízeli volná pracovní místa, nabídky stáží, praxí či brigád pro studenty a absolventy UTB.

Závěr
Problematika přípravy mladých lidí na vstup do světa práce poutá právem pozornost řady odborníků snad ve všech zemích světa. Je totiž tématem nejen ekonomickým, ale i sociologickým, pedagogickým a psychologickým. Každá vyspělá společnost se stará o to, aby mladí lidé nacházeli adekvátní uplatnění na trhu práce. Jen tak se mohou stát ekonomicky aktivními a produktivními jedinci, kteří nejsou závislí na sociálním systému státu. Ekonomická nezávislost je totiž jedním z podstatných faktorů kvality života, je podmínkou životní spokojenosti a přispívá k rozvoji občanství. Ekonomická soběstačnost, pracovní a životní spokojenost stojí na opačném pólu životní frustrace, nespokojenosti, neproduktivity a kriminality. Evropa se dnes potýká s řadou sociálních i ekonomických problémů (přistěhovalectví, nezaměstnanost, kriminalita apod.) a jejich řešení mohou napomoci společné evropské snahy. Společné hledání rozdílů a synergií, společné postupy a konzultace návrhů na řešení. Moudrá společnost se však chová preventivně. Paralelně s programy, které vznikají s cílem řešit již vzniklé (aktuální) problémy na trhu práce, vznikají i takové snahy, které míří do řad těch, kteří svůj vstup do světa práce teprve plánují. Jde především o žáky základních a středních škol. Spolupráce evropských zemí na těchto dílčích úkolech se dnes již týká řady škol. Díky dnes již propojené Evropě jsou dostupné informace o studijní možnostech a pracovních trzích téměř ze všech zemí Evropy. Studijní i pracovní mobilita stále zůstávají velkou výzvou pro mnohé, zájem o tyto programy však dávají naději, že nebudeme studovat a pracovat v České republice, Německu, Litvě nebo Turecku, ale budeme studovat a pracovat především v Evropě a pro Evropu.

8. Literatura:
České školství v mezinárodním srovnání. Praha: UIV, 2007. ISBN 978-80-211-0537-9 Festová, J. Orientace ve vývojových trendech na trhu práce. Praha: Raabe, 2007, B 3.1. s. 8an.) Podpora tvorby a zavedení školních vzdělávacích programů s komponentou ekonomické gramotnosti. Projekt ESF, Praha: UK Praha, Pedagogická fakulta, CD, 2007 Strádal, J., Mertin, V., Úlovcová, H. Úvod do problematiky. In Poradce k volbě povolání. Praha: Raabe, 2007, A 1.1 s 2 an. Sultana, R.G.,. Watts, A.G. Career Guidance in Europe's Public Employment Services. Trends and Challenges. European Commission - Directorate-General for Employment, Social Affairs and Equal Opportunities. Unit A3, 2005. Vojtěch, J. Uplatnění absolventů na trhu práce – náhled do zdrojů informací. In Poradce k volbě povolání. Praha: Raabe, 2007, č. 1, B 3.2, s. 1 an. Internetové zdroje: Antidiskriminace - pravdy a mýty o rovnosti: http://diskriminace.info/dt-publikace/anti-diskriminace_web.pdf. Přečteno 18. 11. 2007 Diskriminace: http://www.diskriminace.info/da-diskriminace/ Přečteno 18.11.2007 EQUAL: http://www.equalcr.cz/clanek.php?lg=1&id=1 EQUAL - zaměstnanost: http://ec.europa.eu/employment_social/equal/activities/life_en.cfm EQUAL - nezaměstnanost: http://ec.europa.eu/employment_social/equal/index_en.cfm EURES: http://ec.europa.eu/eures/home.jsp?lang=cs EUROSTAT: http://epp.eurostat. NUOV: http://www.nuov.cz http://www.le.ac.uk/education/resources/SocSci/defwork.html