Hlavní strana   Program   Fotogalerie

Sborník ze semináře KAP Velehrad 2019

Ing. Tomáš Mrtvý

Německá realita přípravy mladých zaměstnanců na život a nezaměstnanost z pohledu českého imigranta

Když se ze svého pohledu člověka, který žije přes třicet let v Německu, podívám na přípravu mládeže na život, vidím, že se něco děje, začíná se dít, diskutuje se.

V současné době, kdy německá ekonomika jede naplno, Německo má rekordně nízkou nezaměstnanost kolem 5 procent a mnoho oborů hlásí nedostatek zaměstnanců, je vidět, že zaběhlá zkostnatělost přípravy mladých lidí se musí změnit. Vědci a statistikové bijí na poplach. Společnost se polarizuje. Kdo se narodil před rokem 1980, žije ještě proto, aby pracoval, má pevnou pracovní dobu a stoupá po předem naplánovaném kariérním žebříčku. Současná mladá generace otevřená světu, dobře vzdělaná, ráda zvána generací „Y“, je odlišná od té předchozí. Jsou narozeni mezi lety 1980 a 1995, pracují aby žili, jsou ochotni pracovního nasazení, chtějí ale sami rozhodovat kde a kdy to provedou, jde jim o vlastní seberealizaci a to ted´ a ne až v důchodu. Mají strach o budoucnost, zaměstnává je změna klimatu, nejsou schopni jmenovat žádný pracovní obor, u kterého by si v současnosti byli jisti, že jej budou celý život vykonávat, podléhají sociálnímu tlaku, těžce rozeznávají virtuální svět od toho reálného a konzumní společnost v nich vyvolává pocit přetěžování a žádných vyhlídek.

Při generačním pracovním dialogu nejde o to, jestli je někdo starý nebo mladý, ale o moderní myšlení, bez tlaku na efektivnost a masovou produkci. Svět se za posledních 30 let změnil, úspěšný německý ekonomický model nepoběží věčně. Důležitě je na všech úrovních zapojit mladé zaměstnance do důležitých rozhodnutí, vtáhnout je do děje, využít jejich kreativity, intuice, jde o jejich pracovní identitu, která je pro ně velmi důležitá. Organigramická organizační forma uspořádání firem nejde s dobou, více se musí pracovat ve formě rondogramu, tedy kruhového uspořádáni, kdy jsou na centrum přímo navázáné jednotlivé periférie. Tímto pak zvýšit schopnost dialogu uvnitř firmy. Nové impulsy mladé generace by měly být vyslyšeny. S přibývajícím tlakem z nedostatku zaměstnanců je nutné odhodit tolik zavedené zaškatulkovávání a řazení podle generací. Změna probíhá demograficky. Cílem je sjednotit zaměstnance a nastolit dobré pracovní klima.

Mnohé titulky z periodik hlásají nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců řemeslnických oborů, ale také že každý sedmý mladý Němec nemá žádné odborné vzdělání, nebo že mnozí mladiství nejsou po škole schopni dalšího vzdělání. 50.000 mladých lidí opouští ročně školní lavice bez vysvědčení. Podle Spolkového statistického úřadu bylo v roce 2018 přibližně 1,5 milionu obyvatel mezi dvaceti a dvaceti devíti lety bez vzdělání. Současně ale podle statistik hospodářských komor chybí učni. Stoupající zájem o studium na gymnáziích a vysokých školách ukazuje rozpolcenost vzdělávacího systému do paralerních světů.

O dobře vzdělanou akademickou generaci Y se zaměstnavatelé přetahují, učnovské obory trpí nedostatkem.

Když se podíváme na největší firmy v DAX-žebříčku, které nabízí vyučení zjistíme, že v posledních letech klesl počet učnů o jednu čtvrtinu. Zároveň statistiky počtu zaměstnanců poslední léta zůstávají nezměněny, stabilní. Je alarmující, že velké, rendity hnané kapitální koncerny vzdělávají stále méně mladých lidí a nepřebírají žádnou společenskou zodpovědnost. K tomu přebírají menším podnikům mladé zaměstnance. Mladá generace vidí ve velkých firmých určitou jistotu, možnost růstu, jasný systém tarifních smluv. Důvody poklesu vzdělávacích kvót duálního učnovského systému, tedy systému, kdy vzdělání probíhá na dvou místech – ve firmě a odborné škole, ale nelze jen přičíst nedostatku odborných sil. Spíše lze hledat důvody v identifikaci trendu „z dílny do kanceláře“. V postupující digitalizací pracovních postupů odpadá stále víc oborů, které potřebují zákaznický sektor, především v bankovním a finančním sektoru. U velkých firem v oblasti strojírenství a elektotechniky je také pokles kvót důsledkem internacionalizace vzdělání. Přitom v této době je duální systém výuky důležitým faktorem k zajištění odborných míst v Německu a jeho konkurenceschopnosti na světovém trhu. V současnosti stále více přebírájí tuto funkci zajištění duálního systému výuky menší rodinné firmy. Německo je zcela závislé na řízené a cílené imigraci, pokud si chce zachovat dobrou životní úroveň. Je již dávno přistěhovaleckou zemí, jen si to některé části německé společnosti nechtějí otevřeně přiznat. V tomto kontextu je nutné, aby velké firmy v nejdůležitějších průmyslových oborech, jako vlajkové lodě hospodářství, přebraly zodpovědnost za budoucnost země a obrátit pozornost na lepší přípravu mladistvých na život. Těch mladistvých, které má k dispozici. A podchytit ji.

Německý druhý stupeň školství na příkladu Bavorska po absolvování obecné školy po 4. třídě má tři paralelní větve.
Gymnásium, reálné gymnásium a základní školu zvanou Hauptschule, nově Mittelschule. Zatímco gymnázium bez zkoušek mohou absolvovat pouze děti, které mají na přestupovém vysvědčení ve čtvrté třídě průměr z hlavních předmětů (německého jazyka, matematiky a vlastivědy) lepší nebo roven 2,33 a reálné gymnázium lepší nebo roven 2,66, je pro zbytek dětí přístup k dobrému školství přestupem na základní školu prakticky uzavřen. Pro představu rychlost výuky na jednotlivých školách bych ilustroval na příkladu drah. Gymnázium je mezinárodní rychlík, reálka je osobní vlak a základka je příměstská lokálka. Děti z osmi-, nově opět devítiletých gymnázií, které zvládnou obrovský selektivní tlak, který je na ně soustavně vyvíjen, mohou po absolvování maturity studovat na nepřeberném množství universit. Toto je budoucí elita. Děti na reálce jsou připravovány na život do desáté třídy, kdy se mohou rozhodnout, jestli budou dále studovat na vyšší odborné škole, nebo přejdou do odborného učení. Jen hrstce nadaných se podaří po dvanáctě třídě vyšší odborně školy (FOS) dodělat si během jednoho dalšího roku všobecnou maturitu a spolu s gymnazisty studovat na universitě. V podstatě tvoří absolventi reálek a jejich nádstaveb většinu kvalitního středoškolského nebo vyššího odborného personálu. Nejproblematičtěji se mi jeví absolventi základních škol, které nemají dobrou pověst. Děti, které odchází po čtvrté třídě obecné školy na tento typ škol, již nemají podporu svých bystřejších vrstevníků z obecné školy, zůstávají samy mezi sebou. Tomu jistě napomáhá velké množství žáků s migračními kořeny, kteří ještě neovládají, nebo nechtějí ovládat německý jazyk. Úroveň společného komunikačního jazyka je tedy určující pro další pokrok vzdělání. Když k tomu přičteme fakt, že většina rodičů těchto dětí mají základní vzdělání, nejsou se schopni orientovat a podpořit vzdělání svých dětí, pak vedle dětí z problematických rodin tvoří základ tříd. Homogenizovat tuto společnost je mnohdy nad síly učitelského sboru. Proto je velmi těžké se z tohoto prostředí vytrhnout a jit svou cestou. Pro mnohé ale končí předčasně a nebo bez vysvědčení.

Jednotlivé spolkové země, pod které spadá kultura a školství, se s tímto problémem potýkají dlouhodobě různě. Především zavedením integrovaných společných škol- integrierte Gesamtschule (IGS), kde se žáci podle svých schopností dále rozdělují do kurzů v jednotlivých předmětech ve třech úrovních obtížnosti a nebo do kooperativních společných škol- kooperative Gesamtschule (KGS) zvaných také Additive Gesamtschule, které se od předchozích integrovaných škol liší hlavně tím, že výuka probíhá sice pod jednou střechou, ale rozděleně do gymnaziálních, reálných a základkových tříd. V rámci německého vzdělávacího systému jsou tyto typy společných škol sporné, některé spolkové země je vůbec nanabízí.

Podle Spolkového statistického úřadu přecházelo v školním roce 2014/2015 v celém Německu 40% všech žáků obecné školy po čtvrtém, posledním ročníku, na gymnázium, 17% na reálku, 15% na integrované společné školy, 12% na kooperativní společné školy a 8% na základní školu. V Bavorsku, které je v rámci Německa vnímáno jako výkladní skříň a jehož úrověň vzdělání patří k těm nejlepším, jde 40% žáků na gymnázium, 30% na reálku a 30% na základku – tzv. Mittelschule.

Podle Bavorského zemského úřadu pro školství a jeho zprávy o vzdělání pro rok 2018 mělo v školním roce 2016/2017 32% prvnáčků migrační kořeny, 50% žáků základky na počátku páté třídy tvořili cizinci, v osmé třídě základky bylo těchto žáků 64%.

Školní systém této spolkové země nabízí různé druhy přestupů z jednotlivých typů škol, na všech úrovních jazykové kurzy pro migranty a od druhého stupně různé možnosti dalšího vzdělávání a kvalifikace.

V roce 2018 uzavřelo 522.000 osob v Německu novou učňovskou smlouvu, z toho 140.000 osob v řemeslnických oborech. Stále větší je mezi nimi počet cizinců, kteří se úspěšně adaptují a zapojují do vzdělávacího procesu.

Je úkolem politiky a hospodářství, aby se k demografickě změně ve společnosti a nedostatku odborných sil zodpovědně postavili. Hlavním úkolem je prohloubení integrace a vzdělání, zařazení do pracovního procesu. Jádrem jsou učební obory, jejich atraktivita a dodatečné kvalifikace.

Potřeba odborných pracovních sil stoupá kontinuálně. Zajištění těchto sil je centrální výzvou.

Servisní středisko pro zjištění cizineckých kvalifikací (Servicestelle zur Erschließung ausländischer Qualifikationen) v Mnichově je toho příkladem. Středisko nabízí od roku 2009 odborné poradenství k uznání v cizině nabytých kvalifikací a patří k prvním tohoto typu v Německu. Odborná poradna obsahuje podporu ve všech relevantních procesních krocích: konzultace před podáním žádosti, doprovod při průběhu procesu a různé nabídky, které vedou od částečného uznání až po úplné uznání v cizině nabytých vzdělání.

Zásada mnichovského integračního konceptu zní: Integrace začíná tam, kde je lidský potenciál, v Mnichově. Cílem je na jedné straně zlepšení individuální pracovní situace těch, kteří žádají o radu a na druhé straně zajištění odborného potenciálu pro mnichovský pracovní trh, aby se tento potenciál neztratil v podřadné nebo méně kvalifikované činnosti.