Praha 2026 – zpráva ze semináře

Křesťan a práce, z. s., Česká republika

EZA-Evropské centrum pro zaměstnanecké otázky, Königswinter, Německo

Zpráva ze semináře č. 01-04-26-SE v Praze, 21.–22. května 2026

Téma: Kompas pro konkurenceschopnost a Unie dovedností

Seminář byl financován Evropským centrem pro otázky pracovníků a podporován EU.

Zpětnou vazbu k semináři nám můžete dát pod tímto odkazem

Semináře se osobně zúčastnilo 60 účastníků, včetně 12 tlumočníků a 1 technika. Následující partnerské organizace EZA se zúčastnily – ACV (B), CFTC (FR), CFTL (PT), Fidestra (PT), IFES (RO), JOC (B), KAB (Aachen, DE), KOK (CZ), LPS Solidarismus (LT), ÖZA (AT), Podkrepa (BG), SAUATT (AL), SFDM (NM), Solidarność (PL), UHM (MT). Počet zahraničních účastníků: Albánie 2, Rakousko 1, Belgie 5, Bulharsko 1, Německo 4, Itálie 1, Litva 3, Malta 1, Severní Makedonie 2, Polsko 2, Portugalsko 3, Rumunsko 3, Španělsko 1, Ukrajina 2. Z České republiky 28 osob – většinou členů KAP, 1 člen KOK. Celkem 12 řečníků hovořilo z: Česká republika 3, Francie 1, Německo 2, Malta 1, Severní Makedonie 2, Španělsko 1, Ukrajina 2.

Hlavním cílem bylo podpořit představitele odborů a zaměstnaneckých organizací znalostmi, strategickými nástroji a rozšířenou kapacitou aktivně formovat politiky a postupy týkající se konkurenceschopnosti a rozvoje dovedností směrem k zajištění sociálně spravedlivé a udržitelné budoucnosti práce v Evropě. Mezi dílčí cíle patřilo:
1. Zlepšení porozumění vzájemným vztahům mezi konkurenceschopností a dovednostmi.
2. Posílení kapacity odborů v rozvoji dovedností a v celoživotním vzdělávání.
3. Podpora efektivního sociálního dialogu o konkurenceschopnosti a budoucnosti práce.
4. Zdůraznění lidsky orientovaného přístupu ke konkurenceschopnosti a technologickým změnám.

Probíraná témata zahrnovala:

  • Neztratili jsme „kompas“? Krize solidarity v jednání představitelů EU: nebezpečí posunu směrem k jednostrannému zaměření na deregulaci a zájmy velkých finančních institucí na úkor běžných pracujících a zranitelných skupin.
  • Historický základ EU: Připomínka, že evropský projekt byl postaven na principech pokroku, sdílené prosperity a sociální soudržnosti, nikoli jen na jednotném trhu.
  • Lisabonská strategie, Evropský sociální fond a Evropský pilíř sociálních práv jako nezbytné nástroje pro zajištění důstojnosti a rovnosti.
  • Konkurenceschopnost a křesťanské hodnoty: Analýza konkurenceschopnosti ne jako cíle, ale jako prostředku podřízeného lidské důstojnosti a obecnému dobru, pevně zakořeněného v sociálním učení Církve.
  • Charakteristiky konkurenceschopnosti konkrétních regionů, výhody, náměty pro ostatní regiony.
  • Dynamika trhu práce a životní spokojenost: Výzkum zaměřený na vliv přechodu na samostatnou výdělečnou činnost na životní spokojenost různých věkových skupin a rostoucí roli „gig ekonomiky“ jako nejisté formy zaměstnání.
  • Dovednosti pro budoucnost: Posun od přírodních zdrojů k znalostní konkurenceschopnosti, se zaměřením na digitální, zelené a měkké dovednosti (komunikace, týmová práce).
  • Odbory jako strategičtí partneři: Vyvíjející se role odborů v podpoře celoživotního vzdělávání, identifikaci nedostatků v dovednostech a překlenutí propasti mezi pracovníky a zaměstnavateli prostřednictvím sociálního dialogu.
  • Odolnost a geopolitika: Konkurenční postavení EU v kontextu zpráv Letta a Draghi a dopad geopolitické nestability na evropskou ekonomiku.
  • Národní perspektivy: Specifické výzvy, např. v Německu (vyvažování sociální soudržnosti s tlakem průmyslu), na Maltě (rozvoj dovedností ve zdravotnictví), Severní Makedonii (nezaměstnanost mladých a odliv mozků) nebo na Ukrajině (konkurenceschopnost přispívá k sociální spravedlnosti v kontextu ukrajinsko-českých vztahů).

Výsledky semináře zahrnovaly:

  • EU může zesílit jen tehdy, když je více integrovaná – ne „politicky populárním“ způsobem, ale jediným možným.
  • Oslabování evropské regulační autonomie a snižování sociálních standardů není správnou cestou ke zlepšení konkurenceschopnosti.
  • Identifikace sociálních hrozeb: Varování před „temným obrazem“ současnosti, kdy je pětina populace EU ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením a bezdomovectví roste.
  • Definice skutečné konkurenceschopnosti: Závěr, že konkurenceschopnost je dosažitelné pouze prostřednictvím kvalitních pracovních míst, silné sociální ochrany a vysoce kvalitních veřejných služeb, nikoli zrušením pravidel.
  • Výzva k lidsky orientované konkurenceschopnosti: „spravedlivá konkurence“ má být vnímána jako zdroj naplnění a rozvoje talentů.
  • Podnikatelské poznatky: Zjistili jsme, že zatímco samostatně výdělečná činnost zvyšuje spokojenost v práci, mladší podnikatelé čelí většímu stresu a omezeným zdrojům ve srovnání se staršími, psychicky odolnějšími vrstevníky.
  • Varování gig ekonomiky: Uznání, že gig ekonomika je spíše vstupní cestou pro nezaměstnané než stabilní cestou k podnikání, často postrádající zdravotní pojištění a odborové zastoupení.
  • Strategické sladění: akce musí být úzce spjaty s dohodnutými cíli, aby jednotlivci mohli participovat a převzít odpovědnost za svůj vlastní závazek a profesní růst.

Doporučení a požadavky:

  • Harmonizace pravidel – rovná sociální ochrana a politiky zaměstnanosti jak pro standardní, tak nestandardní (gig) pracovníky.
  • Financování školení: Výzva k rozšíření národních a zaměstnavatelsky financovaných programů odborného vzdělávání a překvalifikace, aby se řešil „nesoulad dovedností“.
  • Zjednodušení regulace: Podpora výzev k zjednodušení regulace za účelem posílení finanční a digitální integrace.
  • Práva na školení: Zahrnutí „práva na školení“ a „placené školení volno“ do všech budoucích kolektivních smluv.

Důsledky pro každodenní práci:

  • Aktivní monitorování: Odbory a odborové organizace by měly pravidelně provádět průzkumy a hodnocení na pracovišti, aby identifikovaly vznikající potřeby dovedností dříve, než se stanou kritickými mezerami, a navrhovaly své příspěvky k řešení těchto problémů.
  • Advokacie za inkluzi: Organizace se musí zaměřit konkrétně na přístup ke školení pro zranitelné skupiny, včetně mládeže a žen, aby se snížila nerovnost v získávání dovedností.
  • Posun v dialogu: Posun sociálního dialogu od čistě mzdových jednání k strategickým diskusím o dlouhodobé zaměstnatelnosti a technologické adaptaci.
  • Budování alternativy: Podpora hodnot, které nabízejí věrohodnou alternativu k vizím Spojených států nebo Číny tím, že posilují evropskou identitu.

Realizace výsledků semináře v každodenní práci:

  • Vyvážení ekonomické konkurenceschopnosti se sociální spravedlností a osobním rozvojem.
  • Partnerství: Posilování spolupráce s vzdělávacími institucemi a vládními orgány při provozování odborově řízených školicích center.
  • Programy posilování: Zavádění workshopů „posilování“, které podporují profesní flexibilitu a osobní odpovědnost mezi členy.
  • Zaměření na budoucí dovednosti: Konkurenceschopnost v moderním světě závisí spíše na znalostech a inovacích než na levné pracovní síle. Úsilí by se mělo zaměřit na tři hlavní oblasti: digitální dovednosti, zelené dovednosti (udržitelnost) a měkké dovednosti (týmová práce a komunikace).
  • Harmonizace pracovních pravidel: Je zde nezbytný tlak na harmonizaci politik a sociální ochrany napříč všemi formami zaměstnání, aby byla zajištěna inkluzivnost a rozšiřovala flexibilita zaměstnanců.
  • Celoživotní vzdělávání: Podpora musí být poskytována pracovníkům přecházejícím mezi různými rolemi nebo odvětvími, se zvláštním zaměřením na zajištění přístupu ke školení pro mládež, ženy a zranitelné skupiny.
  • Výzkum a vývoj: Zvýšit investice do výzkumu a vývoje, aby EU pomohla překonat současné zaostávání za globálními konkurenty.
  • Odbory jako strategičtí partneři: Odbory by měly přejít z role pouhých obránců práv na strategické partnery, kteří pomáhají identifikovat mezery v dovednostech prostřednictvím hodnocení na pracovišti.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *