Hlavní strana Program Fotogalerie
Homilie nedělní mše sv. (jáhen Mgr. Lubomír Müller CSc.)
Laudetur Jesus Christus ! Chvála Kristu!
Sešli jsme se zde na na slavení 26. neděle v mezidobí v rámci mezinárodního semináře KAPu na téma „Působení digitálního světa na život zaměstnanců a jejich rodin“. Chtěl bych vás přivítat slovy vzkříšeného Krista „Pokoj vám, nebojte se!“, kterými tak často vítal své posluchače i sv. Jan Pavel II. Digitální technika sama o sobě je mravně neutrální. Dává nám jak velké možnosti ke konání dobrých skutků, rozšiřuje možnosti evangelizace a šetří čas. Takže umocňuje možnosti hlavnímu cíli naši existence: K chvále a oslavě Boha!! Tak i k jeho službě prostřednictvím našich sester a bratří. Na druhé straně však také vytváří celou řadu nových druhů pokušení. V průběhu staletí vždy nějaký čas trvalo, než maminka církev vypracovala metodiku, jak jim efektivně čelit. Proto je velmi důležité, že se tak děje i v KAPu a to i v rámci tohoto našeho semináře. A tato pokušení bychom mohli rozdělit do dvou skupin. Na jedné straně jde o pokušení pro vlastní provozovatele a poskytovatele digitálních služeb. Jsou zde dosud nebývalé možnosti sběru a zpracovaní dat o velkých skupinách obyvatel, jejich ovlivňování a možnost zbohatnutí atd. Na druhé straně jsme jako každý uživatel podrobeni velmi agresivnímu vlivu digitálního světa, idividuálně, podle našich preferencí „šitých na míru!“, které vstupují prostřednictvím počítačů, tabletů a dnes již i tak zvaných chytrých telefonů časově téměř neomezeně i přímo do našeho soukromí. A to bychom si měli neustále uvědomovat a případným manipulacím neustále čelit. A co nám k tomu všemu sdělují dnešní liturgické texty.
V prvním čtení (Nm 11,25-29, ze čtvrté knihy Mojžíšovy delegoval Bůh Ducha, který spočíval na Mojžíšovi a dal ho dalším vybraným sedmdesáti mužům starcům. Dostali tak i soudní pravomoci. Je zajímavé, že se tak stalo i dvěma mužům, kteří na shromaždiště v stánku úmluvy nepřišli. A jak Mojžíš na rozdíl od Josue správně pochopil a celou svou autoritou prosadil, že důležité je vyvolení a ne jen pouhé dodržování formalit. Dokonce jsme slyšeli, jak si posteskl, že se proroky a soudci nestal celý izraelský národ. Je taktéž zajímavé, že jej na tuto myšlenku delegování pravomocí jako první vlastně přivedl jeho tchán pohanský kněz Jitro, a přišla tak mimo vlastní izraelský národ. S tímto koresponduje i Kristovo sdělení z dnešního evangelia, že obsah převažuje nad formou a každý, kdo koná dobro, je jeho učedníkem a nebeská odměna jej nemine.(Mk 9,38-43,45,47-48). Je pro nás poselstvím, abychom dobré věci přijímali i mimo instituce. Současně také nebát se delegovat pravomoci. Toto se dle mého mínění i velmi zdařile podařilo zejména našemu předsedovi Ing. Konečnému, když letošní seminář po určité generační obměně velmi dobře odkonferovala mladší generace. Současně bychom neměli také zapomínat na sdělení z druhého čtení (Jak 5,1-6), kde je jasně odsouzena touha po zbohatnutí a to hlavně cestou nespravedlivým ohodnocením zaměstnanců. Bohatým bychom neměli závidět. Jak říká žalmista (žl. 78), Bůh je postavil na kluzkou cestu. A vztah k chudým, zejména celospolečenská snaha po spravedlivém odměňování pracujících, je jedním z hlavních cílů naší organizace Křesťan a práce. I toto čtení je tak pro nás velmi podnětné.
Vlastní evangelium (Mk 9,38-43,45,47-48) určitým způsobem navazuje na první čtení, jak již bylo řečeno, kde Bůh prostřednictvím Mojžíše výrazně rozšířil - jak bychom dnes řekli - “řídící centrum“ Izraelského národa. Apoštolů , tedy tzv. institucionálním učedníkům, kteří protestovali proti bezesporu Bohulibé činnosti, kterou tito „neformální“ učedníci vykonávali zcela jasně připomíná, že i oni činí dobré skutky v jeho jménu a tak patří k jeho učedníkům. I my bychom si toto měli uvědomit a nebát se přijímat pomoc, či jiné způsoby řešení námi řešené problematiky. Což však vůbec neznamená, že bychom přitom neměli být kritičtí. Závěrem dnešního evangelia opět Ježíš deklaruje svůj naprosto nekompromisní postoj ke zlu. Musím se přiznat, že pro mě, člověka chybujícího, je nedostižně radikální. Zároveň je skutečností, že každý z nás by se měl v našem osobním životě o tento postoj ke zlu takto snažit. Zdůrazňuji v životě osobním a jen vůči sobě. A ne naopak! K bližním pak laskavě a odpouštět, protože jak odpustíme našim viníkům, tak bude odpuštěno nám.
Závěrem: Nacházíme se na poutním místě, na Velehradě, které mají v duchovní správě otcové Jesuité. A jak již bylo v úvodní přednášce Dr. Paula Röttiga řečeno, ignaciánská metoda rozlišování duchů by nám měla dopomoci k úspěšné orientaci v problémech, které souvisejí s řešeným tématem našeho semináře a k jejich zdárnému řešení. Prosme proto Pána o tento dar, dar správného rozlišování duchů.
P. Lubomír M.
26. neděle v mezidobí
Velehrad, 30.9. 2018