Hlavní strana Program Fotogalerie
Sborník ze semináře KAP Velehrad 2018
Doc. Ing. Ľubica `Cerná
Šance a rizika digitální práce z pohledu žen
Děkuji za slovo, vezmu to jen v krátkosti, abychom to stihli v těch deseti minutách. Budu mluvit o tom, jaké jsou současné vlivy na život žen, zejména mladých. Motivem tohoto zamyšlení je hlavně to, že v rámci EZA jsem členkou platformy rovnosti příležitostí, která se pravidelně schází v italském Brixenu a právě před dvěma týdny jsme velmi diskutovaly o tom, jaký vliv má digitalizace na rodiny a konkrétně na ženy. Pokusila bych se trochu objasnit situaci na Slovensku aspoň základními fakty.
Když mluvíme o mladých dívkách, vycházejících ze školy, v současné době mají takoví mladí jen 18% nezaměstnanost, což je na Slovensku dosud historicky nejnižší. Problém, který na Slovensku máme, se týká i mladých žen, které nastupují na vysokou školu, resp. se rozhodují, na kterou školu půjdou. Na rozdíl od Česka odchází ze Slovenska studovat do zahraničí větší počet mladých, a to ať do České republiky, kde se hovoří, že největší slovenské akademické město je Brno, či jinam. Takoví mladí často v zahraničí zůstávají, zakládají tam rodinu a zůstávají tam profesionálně působit. To je velký odliv mozků. Žádaná je na trhu práce celá řada absolventů: strojaři, ekonomové, počítačoví odborníci, takže zejména z technických oborů, zatímco obory humanistické včetně práv, zůstávají poněkud mimo zájem, obdobné je tomu tak u sportu či umění.
Když mluvíme o vysokých školách, nedá mi to, neříct také něco o školách středních. V současné době probíhá na Slovensku projekt Implementace duálního vzdělávání [duální studium je teoretické studium, doplňované praktickými segmenty díky součinnosti škol a firem, pozn. red.]. Cílem tohoto národníhp projektu, který má končit v roce 2020, zabezpečení odborného vzdělávání pro 12 000 studentů středních odborných škol systémem duálního vzdělávání. V roce 2012 to bylo 512 studentů, dnes je zapojeno 1000 studentů. Pokud se tento projekt nenaplní, budeme muset vracet 33 miliony € zpět do EU.
Co se týká rozdílu v měsíčních mzdách mužů a žen, nejvyšší průměrná mzda je u žen ve věku kolem 33 – 40 let, a to 933 €. V tomto věku mají muži průměrnou mzdu 1292 €. To je největší rozdíl. Takže žen v produktivním věku mají největší rozdíl mezi platy, který berou ony a platy, pobírané muži. Jedná se samozřejmě o stejná pracovní místa. Ještě vás chci upozornit na rozdíly na trhu práce mezi muži a ženami: Pracovní úvazek, který je na dobu určitou, má 5,6% mužů a 5,1% žen, flexibilní pracovní dobu – to je zajímavé – využívá 21% mužů a 19% žen. Je dokázané, že muží, kteří využívají flexibilní pracovní dobu, ji využívají pro své koníčky, případně jinou práci, zatímco ženy flexibilní čas používají k tomu, aby se věnovaly rodině. Přesčasy: 9,1% mužů a 5,6% žen, což není dobrý ukazatel. Vedle toho stejný počet mužů a žen (24%) pracuje na směny. Je to největší počet lidí, pracujících na směny. Tento ukazatel způsobuje, že otcové a matky jsou na ranních, odpoledních a nočních směnách v míře z největších v Evropě. Otázka pro mladé ženy zní, zda rodina nebo práce, případně rodina a práce. Už jsme hovořili o tom, co nám přináší digitalizace: ať už to je tvorba nových pracovních míst, nových sektorů, nových produkcí, samozřejmě o některá místa nebude zájem. Výzkumy říkají, že v případě žen budou eliminované zejména administrativní práce, práce v gastronomii, práce v určitých typech služeb a podobně. Změna práce, posun práce atd., mluvilo se zde o nových typech práce, o platformách sdílené ekonomiky. Zda je na to Slovensko připraveno, zejména legislativně, zůstává otázkou. Myslím, že určitě ne a není v tom osamoceno. Pracovní legislativa na takovéto změny práce není připravena nejen na Slovensku, ale i v jiných zemích. Bratři Čechové mají Zákoník práce podobný, jako my a já jsem jen vybrala několik možností, které by mohly například pracovat v těch nových podmínkách. Jsou to samozřejmě dočasné pracovní smlouvy, samostatná výdělečná činnost, která ovšem není pracovně právním vztahem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale je to vztah obchodní. Takže to je otázka přípravy legislativy a změn legislativy a prot jsem se ptala paní Roswithy, jestli u nich jsou jejich odborové organizace připraveny na tyto změny. Klasická úloha odborů z doby Fordu se jednoduše dávno změnila. Závěrem bych chtěla říci, že jak chodím na semináře, snažím se brát ssebou i mladé lidi. I nyní jsem vzala dva studenty a nedávno se mne jeden student po jednom semináři ptal, co vlastně dělat dál? To je i pro nás výzva, hlavně když každý přijdeme domů, ve své organizaci, ve své komunitě, abychom začali konat, začali naplňovat něco z těch krásných myšlenek, co tu zazněly. Potom ty změny přijdou a my je uvidíme.