Hlavní strana   Program   Fotogalerie

Sborník ze semináře KAP Velehrad 2018

Dr. Georg Jahn

Dr. Georg Jahn

Ano, jedná se o digitalizaci v Holandsku/Nizozemí. Je to země se 17 miliony obyvatel a my se musíme postavit i této výzvě. Vzhledem k tomuto vývoji uvedu několik poznámek o digitalizaci v oblastech průmyslu, veřejné správy, v péči o zdraví a vzdělávání.
Digitalizace v oblasti průmyslu mění obraz výrobních firem zcela radikálně. Digitální továrny mění strojírenský průmysl natolik, že v současnosti tyto podniky hledají pracovníky s úplně jinými znalostmi. Tyto digitální továrny jsou budovány v Evropě, v Holandsku, aby vyvíjely produkty, určité systémy přímo pro určité zákazníky. Digitalizace má v Holandsku některé věci zrychlovat, dosahovat většího hospodářského růstu, vytvářet nová pracovní místa a v budoucnosti posilovat střední stav. To vychází z nové Agendy 2018-2021 sdružení Smart Industry. V poslední zprávě jde o výzvy, kterým se podniky v rámci této digitalizace musí postavit. Cílem, který tam je vyjádřen, je vize, že Holandsko bude v roce 2021 nejflexibilnější zemí s nejlepší digitální sítí v Evropě. V tomto kontextu nabývají význam tzv. Field labs [terénní laboratoře], kterých je v Holandsku momentálně přes 30. Jedná se o prostředí praxe, ve kterém některé podniky a organizace vytvářejí, vyvíjejí, testují a uvádějí do praxe chytrá řešení. Toto prostředí současně ve Field labs nabízí nejlepší možnosti k propojení výzkumu, vzdělávání a politiky v oblastech průmyslu, nezývaných Smart Industry. Společnost Field Lab-Smart Supplier Network se zabývá například výměnou informací a standardizací. Mimoto bylo rozhodnuto, že různé organizace, mimo jiné ministerstvo hospodářství, provincie Brabantsko založí tzv. Value Data Center.

K digitalizaci ve veřejné správě.
Holandsko společně s Estonskem a Finskem stojí na špičce v digitalizaci úřadů v Evropských zemích. Můžeme se to dočíst v různých odborných časopisech jako Digital Economy a Society Index. Evropská komise tato data poskytuje úřadům, aby digitalizace v Evropě mohla pokračovat. Při měření [úrovně] digitalizace na úřadech se zkoumalo, jak daleko je modernizace správy v tomto směru. Tato vylepšení mají podle komise sloužit především občanům. Takovým zářným příkladem spolupráce je prohlubování kooperace digitalizačních procesů mezi Holandskem a německou spolkovou zemí Severním Porýním-Westfálskem. Při vyřizování občanských záležitostí využívá elektronické karty již 13 milionů Holanďanů.

K digitalizaci v oblasti péče o zdraví
mohu říci, že organizace poskytující zdravotní péči jsou rovněž příkladem využívání elektronické evidence pacientů. Vysoký stupeň digitalizace těchto údajů o pacientech je pro vyšetřování pacientů prioritou. Samozřejmě je důležitou otázkou, jak s daty pacientů zacházet. V následujících dvou až třech letech by měla být tato digitální data poskytována i dalším externím medicinským organizacím v oblasti péče a je o tom pochopitelně vedena rozsáhlá diskuse. Tyto organizace se zabývají i možnostmi nových způsobů poskytování zdravotní péče a Holandsko zde má oproti jiným evropským zemím určitý náskok. Je tomu tak právě díky vysokému stupni digitalizace pacientských dat a velkému počtu ICT profesionálů v oboru.

V oblasti vzdělávání
se Holandsko celosvětově řadí k pionýrům digitalizace školství, většina škol poskytuje zdarma lokální bezdrátové sítě a často jsou třídy vybaveny velkým počtem počítačů. Průměrně v celé zemi pracují čtyři žáci s jedním počítačem, navíc je mnoho tříd vybaveno tablety. Více než 1000 dětí se učí ve školách, kde jsou k dispozici iPady a tyto školy jsou nazývány školami Steva Jobse. Tyto školy založil Maurice de Hand, který chtěl nabídnout své dceři Dafné novou formu výuky. 70-80% výuky probíhá právě přes iPad, například pro výuku matematiky je k dispozici přes 20 aplikací. Pro každé dítě má být použit ten správný způsob. Pokud má například některý žák rád hudbu, zkouší tyto aplikace přiblížit mu matematické učivo prostřednictvím jeho záliby. Akceptace digitálních médií ve vyučování všemi aktéry je v Holandsku velmi vysoká. Vláda tento vývoj podporuje poskytováním finančních prostředků pro vybavení hardwarem a poskytuje učitelům možnosti vzdělávání se. Jde o hnací sílu, vycházející ze škol. Školy jako takové mají v Holandsku značnou autonomii. Podléhají sice ministerstvu pro vzdělávání, kulturu a vědu, ale mnoho kompetencí je decentralizováno. Existují některé předepsané cíle, jako počet vyučovacích hodin a určité povinné předměty, nicméně školy jsou samy zodpovědné za své vybavení, mohou si svobodně určit, jak si uspořádají vyučování a jaké si pořídí učební pomůcky, stejně tak je na nich rozhodnutí, jak budou pracovat s tablety. Pedagogická odpovědnost, organizační a finanční odpovědnost je tedy decentralizována na školy. Hlavní myšlenkou je čím větší autonomie, tím větší je dán prostor kreativitě. A školy se chtějí používáním digitálních technologií profilovat i proto, aby získávaly více žáků. Zdá se, že tyto strategie přinášejí ovoce. Podle aktuálních výzkumů čím dál více učitelů používá digitální pomůcky.

Na závěr mohu říci, že je zřejmé, že vývoj digitální ekonomie v příštích letech bude probíhat opravdu v rychlém proudu. V souvislosti s tím se některé holandské univerzity chopily vlastní iniciativy. Ví, že mají k dispozici určité strukturální předpoklady, proto vznikla kooperace mezi univerzitami a Hi-tech firmami, což vede k vysoké úrovni vzdělávání a výzkumu. I vláda považuje digitalizaci za velmi důležitý bod k oživení ekonomiky. Pozitivní signály máme i ze strany kampaně NL – Next Level, která byla uvedena v život sdružením středně velkých podniků.