Hlavní strana   Program   Fotogalerie

Sborník ze semináře KAP Velehrad 2018

prof. PhDr. Vladimír Smékal, Mgr. Jiří Vander DiS.

prov. PhDr. Vladimír Smékal CSc.

POZITIVNÍ RIIZIKA INTERNETU A SOCIÁLNÍCH SÍTÍ V ROZVOJI OSOBNOSTI DĚTÍ A MLÁDEŽE

Vážení přátelé, dámy a pánové,
V tomto sdělení jde o stručný výklad role, jakou roli má v kvalitě života dětí a mládeže ve větší či menší míře závislost na internetových sítích, na mobilech, na počítačích. Autor Jiří Vander se v rámci působení na katedře sociální politiky a sociální práce se v rámci své působnosti věnuje též sledování problematiky klientů, kteří mají problémy s nadužíváním mobilů a počítačů. Autor Vladimír Smékal zkoumá kvalitu života dětí a mládeže se zřetelem k etické kultuře osobnosti. Přednáška je úvodní a rámcový pohled na uvedenou problematiku.

Na Fakultě sociálních studií MU působí též profesor psychologie a zároveň absolvent oboru informatiky David Šmahel, který se problematikou vlivu sociálních sítí na kvalitu osobnosti uživatelů velmi intenzivně zabývá. Studie i jeho žáků jsou k dispozici na internetu.

Lze říci, že přibývá studií i popularizujících textů, které ukazují, jaký vliv má internet na psychiku a vůbec na sociální vývoj dětí a mládeže, jak jej v něčem urychluje, v něčem brzdí, ať už jde o sledování textů a obrázků nebo o používání mobilů. Stojí za sdělení 15 let starý zážitek, který v souvislosti s tématem konference je dobré připomenout. V Brně pod Špilberkem je Pellicova ulice, na které bylo výzkumné psychologické pracoviště pro sledování vývoje osobnosti dětí a mládeže. Jeden z nás na cestě na pracoviště si všiml mladého muže, co šel přede ním a na druhé straně slečna, a snad 10 minut spolu komunikovali přes mobil (tehdy to bylo ještě dost výjimečné). Dalo se z toho vyvodit, že jestli tak bude posléze vypadat jejich partnerský vztah, tak se možná ani neobejmou. Byl to začátek toho, co dnes pozorujeme v různých variantách daleko intenzivněji.

Mnohé současné výzkumy ukazují degradující a negativní vliv na kvalitu života osobnosti uživatelů internetu a těch, kteří jsou na internetu a mobilech zcela závislí.
Rozhodně stojí za to všimnout si i toho pozitivního, jak třeba i díky mobilům často najdeme pomocí google odpovědi na otázky, které si zrovna nemůžeme vybavit, a jak to pozitivně urychluje naši práci.

Vliv závislosti na internetu ilustruje taková situace, na kterou upozornil Pavel Hrabica v deníku Metro, že 81% dětí z rodin zákazníků Poštovní spořitelny má vlastní mobil už ve věku do 15 let. 96% teenagerů ve věku 15-17 let se na internet připojuje převážně přes mobil a 71% dětí všech věkových kategorií se takto připojuje denně, i o sobotách a nedělích. V roce 2010 to bylo jen asi 37%. Ten skok za osm let je obrovský.

Analýzy ukazují, že děti užívají mobil nejvíce k sebeprezentaci (předvádějí se - hele, co já už všechno vím, umím, mám, jak reaguji) i k sebepotvrzení či experimentování s různými rolemi (na něco si hrají). Už méně často vede používání mobilů k prohlubování vědomostí. Kdo na síti není, je často vnímán jako podivín, jako moula, který není schopen být in. Čemu se mladí lidí na internetu nejvíc věnují? O tom existuje spousta studií a diplomových prací. Ty dokumentují, že na internetu (i přes mobil) děti nejvíce sledují zábavná videa a fotky, často i milostné nebo nechutné, které nějaký borec dokáže pořídit tam, kde by se to vůbec zachytit nemělo, takže lze říci, že mladí lidé nejen sledují, sdílejí a komentují, ale také tvoří a umisťují své scény a obrázky na YouTube, FaceBook, Instagram, Tvitter a jinde.

Dalším zdrojem využívání internetu jsou počítačové hry včetně pokusů o programy ke hrám, které rozvíjejí erotickou, ale v pozitivním smyslu i etickou kulturu osobnosti. Asi před 5 lety jsem zachytil pokus nějaké skupinky mladých odborníků z Hradecka, kterým se podařilo na internet dostat celé koncepce toho, jak u mladých lidí rozvíjet etickou kulturu osobnosti, jak řešit různé morální problémy, morální dilemata. Když jsme se bavili na nějaké poradě, ptal jsem se jich, jestli si ověřují, zda ten projekt má nějaký dopad a říkali, že u dětí, které tyto stránky pravidelněji sledují, lze pozorovat vyšší míru slušnosti a ohleduplnosti ve vzájemných vztazích.

Velkou roli hrají pochopitelně sociální sítě. Když to řekneme velmi obecně, vede to ale k idealizaci vlastní osobnosti uživatelů sítí. Měli bychom tedy sociální sítě dělit různě. Podle založení profilu, dat o tom uživateli, povahy obsahu resp. obsahu sdíleného a na virtuální sítě, kde si jedinec vytváří virtuální identitu, čili hraje roli, často naprosto nezávislou na své skutečné identitě. Mikroblogy jsou pak omezeny délkou sdělení (většinou do 160 znaků).

Mgr. Jiří Vander DiS.

1. Úvod

Tento příspěvek chci přednést z titulu asistenta Katedry sociální politiky a sociální práce, Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kde již několik let výzkumně řešíme problematiku intervencí pro klienty, kteří mají nejrůznější problémy s abúzem (nadužíváním) internetu. I v této přednášce částečně vycházím z diplomových prací studentů, které jsem na toto téma vedl a které jsou volně dostupné na internetu (jsou také uvedeny níže v bibliografii). Také mám zkušenosti s problematikou problémů spojených s digitalizací a závislostí na internetu jako psycholog Poradenského centra Masarykovy univerzity.
K problematice využití sociálních sítí (dále ISS) bych rád řekl, že to je na jednu stranu výborná věc v oblasti hudby, motivačních videí, sdílení relaxačních nahrávek, které mohou pomoci psychické stabilitě lidí s nejrůznějšími psychickými problémy, jedná se o výborný komunikační prostředek pro lidi se silnou introverzí či sociální fobií, ale existují také negativní zkušenosti – např. s youtube u klientů s poruchami příjmu potravy (jedná se o jednu z nejvážnějších psychických poruch, kdy zhruba 2%-8% těchto lidí umírá (Krch, 2004) ).
Zvláště u klientek v období pubescence působí youtube velmi negativně, protože klientky na tomto serveru vytvářejí skupiny a navzájem se posilují takovými „radami“, jak dále hubnout, jak svému okolí zatajovat „nejezení“ a podobně. Takže v psychiatrických léčebnách musí být klienti/klientky kontrolováni nejen kvůli příjmu potravy, ale i v online komunikaci, v optimálním případě je tato komunikace zcela eliminována. I když o negativech i pozitivech ISS budu ještě hovořit, tento úvod předznamenává, že k nadužívání ISS mám na jedné straně kritický přístup, na druhé straně se budu podrobně věnovat i pozitivům a inspiracím, jež internet a ISS přináší.

2. Dělení ISS

Nyní uvedu základní přehled internetových sociálních sítí dle Sharmy (in Široká, 2017, s. 13):
1. Knihy - Tyto sítě slouží především k výměně či sdílení knih mezi uživateli a k prodeji či výpůjčce knih (čítárny, e-knihy, slideshare).
2. Obchodní sítě a profesionálové - Tyto virtuální komunity využívají ti, kteří mají např. podobné profesní zaměření nebo hledají kupce pro své výrobky či díla (LinkedIn, Pevnina, Investiční web, business, Mibcon).
3. Rodina – Jde o sociální sítě, které umožňují uživatelům být v kontaktu s jejich rodinnými příslušníky (MyHeritage, Kindo).
4. Přátelé - Tyto sítě pomáhají uživatelům s vyhledáváním přátel a umožňují jim sdílet s nimi své zážitky. Jedná se o nejznámější a nejvíce využívaný typ sociální sítě. Patří sem např. sociální sítě Facebook, Twitter, Snapchat, Instagram apod.
5. Koníčky a zájmy - Zde jsou sdružovány komunity různých společných zájmů a koníčků od milovníků jídla, přes sportovce, matky s dětmi, tanečníky až po hudební fanoušky (Sulia, Yeago, ČSFD, Eurofotbal, Gamee).
6. Jazyky – Umožňují lidem spojit se a kontaktovat zde osobu, jež hovoří cizím jazykem za účelem naučit se tímto jazykem mluvit (Skype, Omegle, Chatroulette, ChatRandom).
7. Média – Sociální síť, ve které se schází fanoušci videí, hudby a fotografií (Stream, Rozzlobení muži, 9gag, Daily HaHa, Youtube, Dubsmash, Musical.ly).
8. Elektronika – Sociální komunity pro majitele různých značek elektroniky např. mobilních telefonů, notebooků. Uživatelé zde sdílejí svoje zkušenosti a mohou si vzájemně poradit s jednotlivými přístroji (Apple Social Net, Dummies, Chupa Mobile, Android Central).
9. Nakupování – Sdružují uživatele, kteří prodávají či kupují různé zboží (Aukro, Ebay, Votočvohoz, Bazoš, ebazar).
10. Studenti – Místa kde se sdružují spolužáci a přátelé ze všech typů škol (Spolužáci, Student2mentors, Education world, Cramster, Zimride).
11. Cestování – Na těchto stránkách si uživatelé vyměňují své zkušenosti z cest, vzájemně si radí a sdělují tipy i cestovní plány (Budget travel, Orbion, Hedvábná stezka, Kolem světa, E-cestopisy, Klub cestovatelů).

3. Negativa využívání internetu a ISS

1. Čas věnovaný internetu. Dle Národního výzkumu užívání návykových látek tráví na internetu čtyři a více hodiny ve všední den 22% lidí ve věku 15-24 let, o víkendu dokonce 41,9% lidí z této věkové skupiny (Národní výzkum, 2016)
2. Problémy spojené s hraním počítačových her. Vedou se spory o to (Aubrechtová, 2015), jaký mají počítačové hry vliv na oči: Jsou prováděny výzkumy, z kterých vyplývá, že určitý typ těchto her svou plasticitou oči cvičí. Na druhou stranu mají hry na oči negativní vliv, zvláště u dětí, které častěji využívají počítač – výrazně podporují astigmatismus [tzv. cylindrická oční vada, zakřivení rohovky, způsobující nepřesné zaostřování světla na sítnici, pozn. ed.]
3. Další negativum počítačových her představují tzv. střílečky, kde se uvažuje o tom, že člověk, který neustále do někoho střílí a neustále si vytváří agresivní chování, nedokáže (zvláště jedná-li se o dítě) rozlišovat mezi běžným životem a virtuální realitou. Setkáváme se dokonce s jevem, který je popsán i v české oborné literatuře – závislost předškolních dětí na počítačových hrách (Aubrechtová, 2015).
4. Závislost na kybersexu, velmi rozšířená závislost nejen mezi adolescenty, ale celkově napříč populací. Může náš šokovat informace, že když byl prováděn výzkum mezi americkými protestantskými pastory, kteří ani nežijí v celibátu, ale mají běžnou rodinu, zjistilo se, že velká část pastorů občas či pravidelně vyhledávala na internetu sexuální obsah (Earle, Laaser, 2006). V katolické církvi také existuje ožehavé téma sexuálního zneužívání a do toho spadá sledování sexuálního obsahu na internetu. Koho by toto téma zajímalo z psychologického a psychoterapeutického hlediska, mohu doporučit výbornou knihu Zamlčené rány (Müller, 2011), která pojednává o tom, jak se psychoterapeuticky pracuje s kněžími a duchovními osobami, kteří podlehli ať už sexuálnímu zneužívání, nebo nadužívání sexuálního obsahu na internetu. Problematikou nadužívání sexuálního obsahu a problémům s tím spojeným se věnuje také Soukalová (2013).
5. Závislost na kybervztahu (např. na twitteru, facebooku), kdy je člověk neustále přítomen na sociálních sítích. Další je závislost na počítači. Už jsem mluvil o hraní počítačových her. Typy her jsou různé, nejpopulárnější jsou takzvané multi player hry, kdy hraje více hráčů online, dále různé hry strategické, při nichž se staví města, obchoduje se a podobně, takže určitý druh hry nemusí být jen negativní, ale může hráče například učit určitým dovednostem jako je strategické myšlení, plánování, kreativita apod.
6. Významným negativním aspektem spojeným s problematikou internetu je informační přetěžování, vyplývající z toho, že na internetu je množství informací, z toho mnoho nepravdivých, neověřených (tzv. fake news).
7. Problematika selfie, kdy na světě zemřelo již mnoho desítek lidí, když si dělali selfie, svoji podobiznu, v nevhodných pozicích, v nevhodných situacích. Jsou zaznamenány případy, kdy si lidé dělají svoji podobenku na okraji útesu a zřítí se z něj. To znamená, že to je také velký problém, že lidé v tomto ztrácejí určité zábrany a schopnost zdravé sebereflexe.
8. Kyberšikana se podobně jako klasická šikana snaží o ublížení a ponížení oběti. Snaží se o to, aby osoba, které má být ubližováno, byla co nejvíce ponížena. Willard (in Šmahel, 2011) rozlišila několik druhů kyberšikany (cit. dle Široká, 2017, s. 31-32):
A) Provokace, sklon k něčemu, čemu říkáme virtuální boje, je to způsob chování, pro který je typická zvláště verbální agrese v rámci ISS. – To je velký problém internetu a komunikačních technologií, že lidé jsou v online prostoru daleko agresivnější a ve verbální komunikaci si dovolí víc vulgarismů, než v komunikaci face to face. Kdyby komunikace probíhala face to face, tak by se lidé museli obávat nějaké negativní reakce, zatímco když se komunikace uskutečňuje v online prostoru, tak jsou chráněni monitorem a anonymitou. Je to něco podobného, jako je psychologie davu a internet je někdy připodobňován k psychologii davu; víme z výzkumů psychologie davu, že člověk ve velké skupině je agresivnější a impulzivnější.
B) Kyberobtěžování čili chování, které je zaměřeno na jednu osobu, je to zasílání urážlivých vzkazů, které jsou zveřejňovány v rámci ISS jako je facebook, což znamená, že si je každý může přečíst. To je často zdrojem velkých emočních problémů lidí (zvláště dospívajících v pubescentním věku) – v krajním případě zde hrozí i riziko sebevraždy.
C) Očerňování, to znamená, že agresor šíří nepravdivé informace o své oběti, případně rozesílá a zveřejňuje upravené fotografie, často se sexuálním podtextem.
D) Zneužití cizí identity – agresor jedná jménem oběti. Tato situace nastává v případě, kdy se agresor dostane do profilu uživatele a jeho jménem šíří nějaké informace, které jsou pro druhé urážející a zraňující. Můžeme říci, že ISS jsou služby určené pro komunity lidí, kteří navzájem sdílí svá data, informace o sobě. Jak se zmíním za okamžik, je to velmi nebezpečné z toho důvodu, že ta data vlastně mohou být někým zneužita. Je typická situace, že se někdo jinému dostane do profilu, a když jej chce poškodit, tak z cizího profilu, kde má uživatel svoji adresu, se začne například na facebooku vulgárně vyjadřovat vůči rasistickým skupinám, což vzbudí nevoli těchto rasistických skupin. To má za následek, že tento člověk, aniž by o něčem věděl, je vystaven verbálním útokům a vyhrožování členů těchto skupin.
E) Pronásledování – kyberstalking, agresor pomocí elektronické komunikace dlouhodobě zasílá oběti určitě vyhrožující zprávy.
F) Posledním negativním chováním na internetu, o kterém se zmíním, je sexting, který Kopecký et al. (in Široká, 2017, s. 32) definuje jako „elektronické rozesílání či sdílení textových zpráv, fotografií, a videí, jež mají sexuální obsah. …Často tato situace nastává, dojde-li mezi partnery k ukončení vztahu.“

4. Závislost na internetu a ISS

Psychologie také zkoumá závislost na internetu, která se odborně nazývá netolismus. U tématu internetové závislosti můžeme nejprve hovořit o problémovém užívání internetu, které je definováno tím, že přináší do života člověka nějaké psychologické, sociální, pracovní nebo školní komplikace a je to předstupeň závislosti. Pokud bychom už měli hovořit o závislosti, závislost má specifické parametry, předpoklady. Ty jsou dle Boarda a Wolfa (In Vondráčková Holcnerová, Vacek, Košatecká, 2009, s. 282) následující:
„Pro diagnostiku závislosti na internetu musí být přítomno všech pět následujících příznaků: (1) zaujetí internetem (přemýšlení o předchozích aktivitách na internetu nebo o těch budoucích), (2) potřeba používat internet ve stále delších časových úsecích, aby člověk dosáhl uspokojení, (3) opakovaná neúspěšná snaha kontrolovat, přerušit nebo zastavit používání internetu, (4) neklid nebo podrážděnost při pokusu přerušit nebo vzdát se používání internetu, (5) překračování původně plánovaného času připojení k internetu.

Zároveň musí být přítomen alespoň jeden z následujících příznaků:
(1) v důsledku používání internetu ohrožení nebo riskování ztráty důležitého vztahu, zaměstnání nebo příležitosti v kariéře, (2) lhaní členům rodiny, terapeutům nebo dalším osobám za účelem zastírání nadměrného používání internetu, (3) používání internetu jako způsob útěku od problémů nebo snaha zbavit se dysforické nálady (například pocitů bezmoci, viny, úzkosti a deprese).“
Pokud by to někoho zajímalo z pohledu psychologického a psychoterapeutického, tak na stránkách bývalého přednosty protialkoholní léčebny v Praze-Bohnicích MUDr. Karla Nešpora CSc. www.drnespor.eu je 13bodový seznam Co dělat jako příručka pro lidi, kteří mají potíže se závislostí nejen na internetu [díky laskavému svolení autora můžeme i off-line prezentovat například jeho stati Co mohou dělat rodiče v prevenci u dětí a Jak překonat nezdrženlivost vůči počítačům a mobilním telefonům pozn. red.].

5. Pozitiva využívání internetu a ISS

Na druhou stranu existuje pozitivní využití internetu a ISS například u lidí s psychickými poruchami, ale i pro studenty, resp. běžnou populaci: za všechny uvedu několik příkladů:
1. Ve Spolkové republice Německo existují webové stránky, kde lidé s vážnou psychickou poruchou (Borderline Personality Disorder - hraniční porucha osobnosti) mají společný online prostor, kde se vzájemně povzbuzují a podporují, což pomáhá jejich psychické stabilizaci a prevenci zhoršení jejich psychického stavu (www.bordis-online.de). Jedná se o obdobu klasických svépomocných skupin, jako jsou například Anonymní alkoholici (AA) apod.
2. Dalším možným využitím mobilních telefonů a internetu je program ITAREPS (Information Technology Aided Relaps Prevention in Schizophrenia) u pacientů u nejzávažnějšího psychického onemocnění – schizofrenie. „Program byl v roce 2002 vyvinut Národním ústavem pro duševní zdraví. Jedná se o sebehodnotící nástroj pro osoby trpící schizofrenií, které v telefonní aplikaci každý týden odpovídají na sadu otázek. Z pravidelného vyhodnocování odpovědí lze v brzké fázi detekovat zvýšené riziko relapsu a předejít hospitalizaci. Lékař reaguje pouze v případě vysokého rizika relapsu.“ (Komplexní program, 2018, s. 1)
3. Pozitivem je také to, že je v rámci ISS rovnocenné postavení uživatelů, že se člověk může snadno seznámit, což pro mnoho introvertních lidí může být pozitivní v tom, že komunikují alespoň s někým. Ale samozřejmě odvrácená strana je nadužívání internetu a ISS, kdy mladí lidé úplně nebo částečně ztratí schopnost s někým komunikovat v reálné situace face to face.
4. V rámci internetové výuky existuje výměna názorů, videí, informací. Například existuje platforma www.coursera.com, která zajišťuje, že profesoři a učitelé ze známých světových univerzit jako je Cambridge, Oxford, Harvard atd. některé své přednášky a celé kurzy nahrají na video a studenti je mohou studovat na internetu po celém světě a absolvovat tyto online kurzy i se závěrečnými zkouškami. Následně si do svého životopisu mohou napsat, že mají certifikát, že vystudovali určitý kurz, předmět na Oxfordu. Myslím si, že to je přínos par excellence, lidé se naučí jazyk, naučí se kulturu jiné země. Já jsem tam byl účastníkem na několika takových online metodologických přednáškách, protože se zabývám mimo jiné metodologií vědy, takže jsem mohl vidět odlišný přístup k metodologii vědy i postupům výuky v USA, Belgii, v Nizozemsku. Ve velké většině případů je vyučovacím jazykem angličtina.
5. Workplace Internet Leisure Browsing, to znamená možnost o přestávkách pracovní doby využívat internet. Zjistilo se v mnoha studiích (např. Coker, 2013), že zaměstnanci, kteří měli o své pracovní přestávce možnost využívat internet se cítili více odpočatí, než kontrolní skupina, která internet nevyužívala. Zjistilo se také, že zaměstnanci, kteří mohli využívat internet, jsou následně ve své práci více výkonní.
6. Význam internetu a ISS v poradenství. V pomáhajících profesích se facebook využívá k informování klientů o různých akcích. Dnes se velká část psychologického poradenství pro lidi mezi 10 až 15 lety odehrává na internetu. Mladí lidé tam mohou zůstat v anonymitě, protože kdyby měli někam přijít, je to pro ně náročnější. Velká výhoda ISS je v tom, že teď máme o mnoho více klientů, než jsme měli před vznikem internetu. Mladí lidé se na ISS nebojí svěřit s tím, že prožívají nějakou těžkost, rozvod rodičů, závislost rodičů atd. a my (poradci, psychologové, sociální pracovníci) je díky tomu můžeme nasměrovat na služby, které jim mohou pomoci. V rámci psychoterapie dnes také někteří psychologové nabízejí konzultace online, např. prostřednictvím Skypu.

6. Závěr

Je možné konstatovat, že internet má velký vliv na psychiku dětí a dospívajících a je důležité, abychom s touto problematikou uměli pracovat a byli o ní informovaní Jako psychologové nebo pečovatelé (rodiče, prarodiče) bychom měli umět dětem a dospívajícím vysvětlit, jaké může mít internet a ISS pozitivní i negativní důsledky a měli bychom se také zajímat o to, jakým způsobem a v jakém množství mladí lidé tráví čas na internetu na ISS. Je také důležité vědět, že hlavním prostředkem pro online komunikaci již není PC, ale je to zvláště mobilní telefon a různé druhy tabletů. Je také třeba zdůraznit, že zákaz internetu a používání ISS není řešením, spíše bychom se měli snažit o domluvu a diskusi s mladým člověkem o intenzitě a způsobu využívání internetu a ISS. Děkuji vám za pozornost.

BIBLIOGRAFIE

1) AUBRECHTOVÁ, M. 2015. Postoj sociálních pracovníků a rodičů dětí k výhodám a negativům počítačových her v životě dětí předškolního věku. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra sociální politiky a sociální práce.
2) www.bordis-online.de 3) COKER, B.S.L.. 2013. Workplace Internet Leisure Browsing. Human Performance, 26, 2013, 2, 114-125. Dostupné na World Wide Web: https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/08959285.2013.765878
4) www.coursera.com
5) EARLE, R.H., LAASER, M.R. 2006. V zajetí pornografie. Jak zvítězit nad závislostí. Praha: Advent-Orion.
6) KOMPLEXNÍ PROGRAM PREVENCE RELAPSU SCHIZOFRENIE. Dostupné z World Wide Web: https://czecheval.cz/p%C5%99%C3%ADlohy/evalcafe_projekty.pdf
7) KRCH, F.D. 2004. Psychologická léčba poruch přijmu potravy – práce se srozumitelným problémem. Česká a slovenská psychiatrie, 100, 2004, č. 1, str. 32-33.
8) MÜLLER, W. 2011. Zamlčené rány. Praha: Portál.
9) NÁRODNÍ VÝZKUM UŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK 2016. [online]. [cit. 26.9.2018] Dostupné z World Wide Web: https://www.drogy-info.cz/data/obj_files/32788/798/Zaostreno_2018-02_narodni%20vyzkum.pdf
10) SOUKALOVÁ, V. 2013. Sociální konstrukce svépomocných skupin u lidí závislých na sledování sexuálního obsahu na internetu. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra sociální politiky a sociální práce.
11) ŠIROKÁ, N. 2017. Postoj pubescentů (klientů nízkoprahových zařízení pro děti a mládež) k internetovým sociálním sítím v jejich životě. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra sociální politiky a sociální práce.
12) ŠMAHEL, D. 2011. Mladí lidé ve virtuálním světě. Praha: Portál.
13) VONDRÁČKOVÁ HOLCNEROVÁ, P., VACEK, J., KOŠATECKÁ, Z. 2009. Závislostní chování na internetu a jeho léčba. [online]. Česká a slovenská psychiatrie, 105, 2009, č. 6-8, str. 281-289. Dostupné z World Wide Web: http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2009_6_281_289.pdf

Diskuse:

Koutný: Děkuji velice oběma pánům za teoretický úvod a praktické ukázky, ze kterých někdy mrazí, někdy jsme potěšeni, jak nám ten internet ulehčuje život a jak to tak bývá, vše má svá pro i proti. Zeptám se tedy: Má někdo nějaký dotaz, nějakou připomínku? Můžeme dát prostor k diskusi.

Zajíc: Já mám skutečně otázku. Jednak Vladimír Smékal zmiňoval ten seriál morálních dilemat kolegů z Hradce, jestli to je někde k sehnání, jestli byste nám mohli poskytnout údaje, abychom se k tomu dostali. To je první dotaz a druhý zní: Co si myslíte, jakou máte zkušenost, jak ta virtuální identita může měnit tu identitu reálnou? A třetí otázka – jestli jste se už setkali s tím, co se označuje jako hikikomori [jap. „odtrhnuvší se“ – termín označující jedince, kteří se z různých důvodů vyhýbají lidské společnosti, pozn. ed.], čili jev, který přišel z Japonska, ale dnes se o něm zmiňuje i materiál, který papež František směřuje k synodě.
Vander: Online identita z mého hlediska zcela jistě ovlivňuje identitu klasickou, identita se utváří např. u pubescentů, prostřednictvím tzv. lajkování. Lidé v pubescenci jsou závislí na tom, zda jim lidé řeknou „To se mi líbí“. Má-li určitý sdílený materiál spíše negativní ohlas, tak to mladým lidem velice nabourává jejich sebevědomí a sebeúctu. V rámci používání internetu a ISS převažují ale pocity pozitivní. Negativní emoce jsou přítomny také, jsou u mladých lidí daleko silnější, ale jsou krátkodobější a jsou brzy potlačovány a vytěsňovány.
Smékal: Já si myslím, že přibývá i mladých lidí, kteří běžně nepoužívají ten obrat Já teď nevím, čí jsem, ale vyzařuje z nich, že si nejsou vědomi té své skutečné identity, čili Kdo jsem a čím mohu přispět, čím mohu být užitečný? Schovávají se za tu identitu, která se jim nabízí těmi počítačovými sítěmi.
Vander: Velmi důležité je říct, že mladí lidé už někdy sami jsou přehlceni ISS a v diskusích mezi mladými lidmi se hodně hovoří o tom, co sami mladí lidé označují výrazem „virtuální detox“. Znamená to, že oni sami mají a cítí potřebu například na týden, na 14 dní odjet někam, kde nebudou mít mobil, kde nebudou mít počítač, kde nebudou mít iPod, ale kde budou mimo dosah těchto komunikačních prostředků, internetu a ISS. To je dnes velice populární.
Smékal: Ad požadovaná publikace: Našel jsem, že s tím poradí docent Vacek z pedagogické fakulty v Hradci Králové.

Gottbehüt: Děkuji mnohokrát za tyto dva příspěvky. Mám v podstatě poznámku, ale možná také otázku, která je spíše horizontální. Mluvíme stále o sociálních médiích, o sociálních sítích. Chci se zeptat, co je na těch sítích sociálního? Ptal se už někdo na ten pojem? Je v pořádku ten pojem, když je k tomu plno tak negativních dokladů?
Vander: Jak jsem říkal, například lidem se silnou introverzí ISS pomáhají v tom, že se necítí tak osamělí. Také člověk, který je obézní a není to proto, že by jen seděl u počítače a nehýbal se, ale je to způsobeno nějakou poruchou, nebo člověk, který z nějakých objektivních důvodů nemá schopnost komunikovat face to face, prosperuje z využívání ISS při komunikaci. ISS hodně využívají i lidé, kteří mají problémy s komunikací kvůli poruše autistického spektra, autisté. To jsou také všechno lidé, kteří tyto sociální sítě využívají, byť by měli strach komunikovat face to face, ale v rámci ISS komunikují, protože zde chybí oční kontakt, který je pro ně tak ohrožující. Může to fungovat i u lidí se schizofrenií a vlastně u všech typů lidí, kteří mají problémy s očním kontaktem, kdy by bez počítače a mobilního telefonu jen seděli mezi čtyřmi zdmi. Díky ISS mají pocit, že tam je s nimi někdo, na koho se mohou obrátit. Podobný příklad: Možná jste nevěděli, proč v amerických seriálech je nahraný smích. To není proto, že by američtí diváci nevěděli, kde se smát, ale proto, aby neměli pocit, že se na to dívají sami, aby měli pocit, že se někdo směje s nimi, protože se velmi často dívají opuštění lidé.

Dotaz: Já bych se ráda vrátila ještě k té identitě. My jsme vycházeli z toho, že v opravdovém životě je identita skutečná, ale jsou lidé, kteří ať už kvůli své politické orientaci či kvůli své víře nebo špatnému zařazení v jim nevyhovující sociální skupině nechtějí ukazovat svoji skutečnou identitu, protože by je podle nich třeba někdo sledoval, takže bych byla opatrná s tím, když se řekne, že ta internetová je vždy jen předstíraná.
Vander: Já si myslím, že jak jsem zde hovořil o výhodách té internetové komunikace, tak je dost lidí, kteří mají potíže s běžnou komunikací a mohou profitovat z komunikace na sítích. Je ale potřeba chápat určitou mez, protože zvláště lidem, majícím psychické problémy, to může na jednu stranu pomoci, ale na druhou stranu jim využívání ISS jejich psychické problémy může ještě prohloubit. Tak jako při využívání ISS asistujeme dětem, tak asistujeme i lidem, kteří mají psychické poruchy, aby věděli, jak internet používat. Já se například zabývám prací s lidmi se schizofrenií a u nich neznalost komunikace může vést k získání půjčky po internetu (nejsou si vědomi možných rizik spojených s podvodným jednáním určitých subjektů na internetu), což následně vede k jejich zadlužení. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že mnohým takovým lidem může internetová komunikace pomoci a vyvést je z izolace.