Velehrad 2017 - Bilbil Kasmi

Bilbil Kasmi

Digitalization in Albania

Milý pane Vymětalíku,
milý pane Konečný,
milá paní Němcová,
vážení účastníci,
dobrý večer, mám již druhou příležitost zúčastnit se tohoto semináře, jsem rád, že zde mohu být, chtěl bych pozdravit paní Lidmilu a poděkovat jí za pozvání, za to, že se naše albánské delegace může tohoto semináře zúčastnit. Jsem velice rád, že zde mohu být dnes s vámi; chtěl bych poděkovat organizátorům za pozvání, za vřelé a přátelské přijetí albánské delegace při účasti na tomto mezinárodním semináři, kde se věnujeme základnímu tématu Digitální svět práce.

Dámy a pánové,
Albánie se vyznačuje jednou zvláštností, totiž náboženským souladem. V naší zemi v míru a porozumění koexistují lidé, kteří mají různá náboženská vyznání, a tento jev, plynoucí z hluboké harmonie a porozumění, se stále více prohlubuje.
4. září celý albánský lid oslavil výročí svatořečení Matky Terezy [z Kalkaty], velké ikonické humanistky lásky a milosti Boží (svatořečení Matky Terezy bylo projevem Boží blízkosti a milosrdné lásky). V naší zemi jsme oslavili ještě další událost, a to vysvěcení katedrály Matky Terezy v Prištině dne 5. září. Vysvěcení provedl albánský kardinál Ernest Simoni [*1928, kardinálem jmenován 19.11.2016 viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Ernest_Simoni pozn. ed.].

Sali Metani, tlumočník do angličtiny: Vážení posluchači, abych nezdržoval program, přečtu příspěvek pana Kasmiho přímo v angličtině, abychom neplýtvali časem.

Vážení účastníci,
Albánie je malá realita co do prostoru, ale je to realita, kde se digitální infrastruktura začala koncipovat a realizovat velkou rychlostí. Proces digitalizace je řízen Mezinárodní telekomunikační unií [ITU viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_telekomunika%C4%8Dn%C3%AD_unie pozn. ed.], která je odpovědná za záležitosti, týkající se informačních a telekomunikačních technologií. Tento orgán zahájil proces digitalizace v naší zemi na základě úmluvy GE 06 z roku 2006, která byla ratifikována albánským parlamentem v roce 2007. V roce 2012 byla navržena a ratifikována strategie přechodu k digitalizaci, která určuje jednotlivé kroky pro řízení tohoto procesu. Dnes je v naší zemi klíčovou výzvou konsolidace digitální infrastruktury, která souvisí s modernizací služeb poskytovaných státem, a hospodářský rozvoj díky investicím, které mohou rychle zvýšit kvalitu služeb veřejnosti. Naše vláda vzala tento cíl za svůj a vypracovala komplexní plán na poskytování více než 300 služeb pomocí nových technologií pro občany. Je v plánu v roce 2017, že se většina těchto služeb bude albánské veřejnosti nabízet on-line. Digitalizace umožní širší pokrytí internetem a digitálními službami i ve venkovských oblastech, které dnes přístup k těmto službám nemají. Digitalizační reforma v Albánii má zvláštní význam jako nástroj pro přiblížení přístupu k informacím a těchto služeb mezi městskými a venkovskými oblastmi. Během posledního desetiletí byla v Albánii odstartována nová éra, která se označuje jako digitální éra. Je to příležitost, která podporuje rozvoj přidáním a podporou digitálních služeb pro občany i firmy. Procento zaměstnanců, kteří mohou být nahrazeni počítači, je v Albánii vyšší, než v jiných zemích naší oblasti, jako je Makedonie, Bulharsko nebo Srbsko. Z technologického hlediska je v Albánii procento zaměstnanců, kteří mohou být kompletně nahrazeni počítači, je přes 40%. Cílem inovace je navrhnout a koordinovat politiku v oblasti informačních a komunikačních technologií, infrastruktury, geoprostorových informací, poštovních služeb, audiovizuálních prostředků a reformy a modernizace veřejné správy.

V posledních letech narostl počet soukromých podniků v oblasti přenosu znalosti technologií, v oblasti informačních a komunikačních technologií. Takové iniciativy v dalších důležitých oblastech pro ekonomický vývoj země a sociální rozvoj jsou stále málo početné, nicméně je třeba zdůraznit, že rozvoj soukromého podnikání v oblasti výzkumu, vývoje a přenosu technologií a znalostí je každopádně rychlejší v soukromé sféře, než u veřejných institucí. Udržitelného ekonomického rozvoje nelze dosáhnout bez rozvoje informačních technologií a inovací, což vyžaduje větší spolupráci mezi veřejnými institucemi a privátním sektorem. Sektor informačních technologií je základem, když víme, že máme velký počet mladých lidí v naší zemi, kteří vidí v oblasti informačních technologií perspektivu a kteří mají ambice k inovacím. Vládní program předpokládá vybavení všech škol výpočetní technikou tak, aby studenti mohli uplatňovat informační technologie na všech stupních vzdělání a vytvořili tak kulturu informačních technologií.
Nelze dosáhnout ekonomického rozvoje bez rozšíření informačních technologií, pro zlepšení legislativního rámce, který by stimuloval tento důležitý sektor. V současné době by se vláda především měla zaměřit na vytvoření kreativní ekonomiky a digitální ekonomiky a měla by se zaměřit na to, aby se vzdělávací systém přizpůsobil požadavkům trhu práce, jako je ICT [ICT = Information and Communication Technologies] či inovace, kde je možno generovat nová pracovní místa.

Nedávný vývoj v oblasti informačních technologií a změn v technice vyvolal v mé zemi živou debatu o budoucnosti práce. V tomto kontextu se někteří lidé domnívají, že technologické inovace budou masivně podkopávat pracovní místa a zvyšovat nezaměstnanost, avšak a další skupina v nich vidí příležitost k vytvoření nových pracovních míst, byť by se jednalo o zaměstnání krátkodobé.
Očekávané revoluční změny v ekonomické, sociální a etické oblasti ovlivňují životy všech členů naší společnosti, přinesou významné technické změny, které ovšem vyvolají obavy lidí, kteří pracují v sociální oblasti. Nové technologie budou vytlačovat člověka, některé profese přestanou existovat. Vzniknou ale i nové profese a změny ovlivní i vzdělávací systém.
V tomto kontextu náš odborový svaz stále více spolupracuje na rozšíření schopnosti našich členů překonat takzvanou digitální mezeru. Pokud jsme schopnější, budeme více orientovaní na rozšíření spolupráce mezi veřejným a neveřejným sektorem. Naším cílem je poskytovat odborné znalosti tak, aby všichni zaměstnanci měli bezpečné a důstojné pracovní podmínky, aby se necítili zotročeni.

Elektronické platby jsou platby, vycházející z určité technologie a obejdou se bez plateb v hotovosti nebo platebních dokumentů. Když se zaměříme na albánské finanční prostředí, je tato definice naplněna elektronickými platebními nástroji, jako jsou debetní nebo kreditní karty, předplacené karty, nástroje plateb přes internet a mobilní telefony. V procesu širšího využívání elektronických plateb v Albánii hraje veřejná správa klíčovou úlohu, ačkoliv praxe přímého zasílání platů na bankovní účet byla velkým krokem, můžeme říci, že tento krok nebyl dostatečný, protože důchody a sociální dávky jsou nadále vypláceny v hotovosti, což znamená velké náklady. Je tedy nutno, aby byly také prováděny elektronicky.

Zatímco je Albánie v první fázi procesu změny a na první pohled se zdá, že elektronické platby v širším měřítku jsou vzdálenou realitou, Albánci ukázali, že se novým praktikám učí rychle. Existují zde inovativní iniciativy, např. easy pay, což je nástroj pro elektronické platby přes mobilní telefon. Ten existuje již dva roky. Na této inovaci se podílela vláda i soukromý sektor.
Co dnes potřebujeme v Albánii, je rozvoj hluboké a komplexní diskuse o výhodách elektronických plateb. Tato diskuse může vést k radikální změně v tomto sektoru. (Naším cílem je více a lépe využívat přírodní zdroje s výhodami práce a sociálního života tak, abychom podpořili profesionální vzdělávání zaměstnanců a abychom do tohoto procesu zahrnuli co nejvíce mladých lidí.)

Na závěr svého příspěvku chci říci, že jako president našeho odborového svazu chci vyjádřit, že jsme připraveni spolupracovat s hnutím KAP v České republice na výměně zkušeností o činnostech, které jsou předmětem zájmu obou našich organizací.
Děkuji mnohokrát za pozornost.

Sborník ze semináře KAP Velehrad 2017