Materiál z Open Doors říjen 2017

Interview spolupracovníka Open Doors ( nadále „S“) s Adelem („A“),pastorem z Uzbekistánu. (jméno změněno). Dozvídáme se něco bližšího o situaci křesťanů, kteří jsou menšinou v převážně muslimském obyvatelstvu. Jsou pronásledováni vládou, místními úředníky i vlastní rodinou a spoluobčany. Rozhovor se konal na otevřeném místě a byl přerušen vždy, když se blížil nějaký kolemjdoucí.

S: „Můžeš mi říci něco o svém původu?“
A: „ Vyrostl jsem na větší vesnici jako nejstarší ze čtyř sourozenců. Delší dobu se nám dařilo dobře. Potom však otec ztratil práci a nemohl už nás zaopatřovat. Když mi bylo 15let, upadli jsme do veliké nouze. Byli jsme muslimové, ale ne přísně náboženští.“
S: „Jak jsi přišel k víře? “

A: „ Měl jsem židovského přítele a jeho teta byla křesťanka. Navštěvovala spolu s jinými křesťany pravidelně naší vesnici, aby tam konali modlitební shromáždění. Byl jsem tam pozván a líbila se mi přátelská atmosféra. A tak jsem se i nadále setkání zúčastňoval. Dali mi bibli a video s filmem o Ježíši. To, co jsem četl a viděl, mne oslovilo, ale pro Ježíše jsem se nerozhodl. V naší zemi je normální, že následujeme víru svých rodičů a můj otec byl rozhodný odpůrce křesťanské víry. “ .
S: „ Proč byl tak proti?“
A: „ Abych byl upřímný, on měl problémy i s islámem. Když jsme zchudli, modlil se, ale nic se nestalo. Abychom přežili, prodával drogy. To ale vedlo ještě k větším dluhům. Nenáviděl jsem ho za to, že rodinu táhne dolů. Často jsme doma neměli nic k jídlu.“
S: „ Co jsi v této těžké situaci podnikl? “
A: „ Jednoho dne jsem se rozhodl, že by moji rodiče se měli dozvědět něco o Ježíšovi. Vzal jsem bibli a video a položil oboje na televizi. Krátce potom se zeptal otec: „Co to tu je? “ Sdělil jsem mu, že to jsou dárky křesťanské skupiny. „Tak ty ještě chodíš na jejich setkání?“
Přisvědčil jsem. „Existuje vůbec Bůh?“ zeptal se otec. Byl vzteklý a chtěl mi nabít, ale utekl jsem ven.
S: „ Vrátil jsi se potom?“
A: „ Ano, byl jsem zvyklý na rány. Věděl jsem, že se uklidní. Několik dní poté řekl náhle otec: „ Pusť nám to video, které jsi přinesl.“ Shlédli jsme film a otec byl skutečně zasažen. Chtěl se setkat s ostatními křesťany. Zeptal jsem se svého přítele, zda ho jeho teta brzy navštíví. „Ano“ řekl, „přijde k nám dnes večer.“ Otec a já jsme byli s křesťany do dvou hodin do rána. Této noci přijal otec Ježíše za svého Spasitele. Během několika dní jeho příklad následoval zbytek rodiny.“
S : „ Opravdu tak brzy?“
A: „ Proměna mého otce byla okamžitě znát. Obvykle jednou měsíčně strávil jeden den s přáteli v baru. Pak se vrátil opilý domů a bez příčiny nás bil. V den jeho obrácení bylo opět to měsíční setkání s jeho přáteli. Matka nás varovala před tím, co se bude dít v noci. Ale již před večeří se vrátil domů, střízlivý a nebil nás. V tomto prvním týdnu přečetl otec celý Nový zákon. Křesťané ho pozvali do jejich vesnice, aby se o Ježíši dozvěděl víc. Stále jsme ještě neměli dostatek peněz. Potom zavolal můj bratr. Podařilo se mu vydělat trochu peněz. Místo, aby otec koupil jídlo jako obvykle, koupil lístky na autobus, abychom mohli mít společenství s ostatními křesťany. O něco málo později dostal otec práci. Mohl zaplatit dluhy a starat se o nás. Poté, co se dostal ke Kristu, mnoho věcí se změnilo k lepšímu.
S: „ Zažili jste odpor z vesnice?“
A: „ Zpráva, že jsme se stali křesťany, se rychle rozšířila. Mulah (představený zdejší mešity) dal veřejný zákaz se s námi stýkat. Tato isolace byla pro nás jednou z nejhorších zkušeností. Přesto se rodiče rozhodli zůstat ve vesnici, aby lidé mohli skrze nás vidět Ježíše. Já jsem pak odešel pracovat do města. Mí rodiče tam dosud žijí a svědčí o Ježíšovi. “
S: „ Zůstat tam muselo být pro rodiče tvrdé….
A: „ Ano, je to již 17 let, co jsme jako rodina přijali víru. 10 let jsme byli ve vesnici všemi odmítáni. Na štěstí nás Bůh zvláštním způsobem ochraňoval. Obyvatelé vesnice porovnávali náš život s životem mulaha a viděli ten rozdíl. Když se dnes vrátím na ono místo, skoro se lidé přou, u koho mám být hostem. Není to podivuhodné?“
S:“ To opravdu je. V čem spočívá dnes tvá služba? Vedeš podzemní skupinu?“
A: „ Ano, já a má paní jsme začali organizovat setkání. Dodáváme odvahu členům naší skupiny, aby našli někoho, komu by mohli předat , co se naučíme během našich setkání. Tímto způsobem vyrostlo naše domácí společenství na 70 členů. Není možné uskutečňovat ilegální setkávání v tomto velkém počtu. Proto se setkáváme po domech vždy jen několik osob.
S: „ Jste sledováni policií?
A: „ Ano, velmi důkladně. Několikrát policie prohledala můj byt. Tak jsme byli přinuceni se vždy znovu přestěhovat. Když policisté přijdou, chovají se bezostyšně, zabaví počítač, dvdýčka , cdéčka a knihy. Neuchováváme doma žádnou křesťanskou literaturu, přesto toho tolik odnesou. Jednou přišli dva policisté v civilu, když jsem nebyl doma. Když má paní otevřela, ihned zpozorovala, že jeden z nich je opilý – měla velkou úzkost. Naštěstí se nic nestalo. Přesto jsem byl nazlobený a šel jsem další den na policejní stanici, protože jsem se chtěl dozvědět důvod této policejní návštěvy. Jednali se mnou jako se zločincem, dokonce mi vzali otisky prstů. Když jsem opět doma, přišli policisté z novu. Tentokrát prohledali náš dům velmi důkladně. Naše děťátko spalo, přesto vnikli do ložnice a dělali hodně hluku, když prohlíželi skříně. Na konec nemohli nic najít a odešli.
S: „ To musí být opravdu zatěžující“
A: „ Ano, a po každé, když pronásledování zesílí, vtírá se mi otázka : „ Proč zde ještě jsem ? Což opustit zem a někam se schovat?“ Potom se svou paní se navzájem rozpomeneme, proč tu jsme : abychom sloužili Ježíši. Pokaždé, když přijde policie, musím se zcela vědomě rozhodnout zůstat zde a být Ježíšovým svědkem

V modlitbě za naše sourozence ve víře v Uzbekistánu spojen se srdečnými pozdravy
Hartmut Nitsch, zodpovědný za modlitební kampaně.

Úmysly modliteb za Uzbekistán
Děkujme Ježíši za
*odvážné a pevné křesťany jako je Adel
*neustálý vzrůst jeho skupiny.
Prosme za
* každodenní sílu k vytrvání
* mnoho nadpřirozených důkazů jeho moci a lásky
* moudrost a moc pro hlásání evangelia
*obrácení a záchranu mnohých, také i přísných muslimů.